Hlavní obsah

Unavená, ale šťastná Sáblíková: Hrábla jsem si na dno

Michal Osoba (Vancouver)Sport.czPrávo

Dvě zlaté z jedné zimní olympiády - to se dosud žádnému českému sportovci nepodařilo. Až Martina Sáblíková to dokázala, po tříkilometrové trati opanovala i pětku. "Když jsem tam pak seděla na lavičce, bylo mi hodně špatně, hrábla jsem si na dno," vyprávěla Sáblíková, která byla tak zesláblá, že jí musel brusle vyzout trenér Petr Novák...

Foto: Jerry Lampen, Reuters

Martina Sáblíková slaví druhou zlatou olympijskou medaili.

Článek

Jste teď víc šťastná nebo unavená?

Ani nevím. Jsem tak strašně mrtvá, že vůbec nevím, co mám dělat. Nejradši bych si šla lehnout... Když jsem tam pak seděla na lavičce, bylo mi hodně špatně, hrábla jsem si na dno.

Byl to nejtěžší závod vaší kariéry?

Jsem strašně unavená. V posledním kole jsem jela na krev, a kdyby byl závod ještě o sto metrů delší, tak bych to snad už nevydržela.

Když jste viděla skvělé časy závodnic před vámi, věřila jste, že je můžete porazit?

Myslela jsem si, že to snad ani nemůžu zajet. Ale když jsem před startem viděla výraz trenéra, tak jsem zase uvěřila, že bych to mohla dát.

Od prvního mezičasu jste vedla, kdy jste uvěřila, že už vám druhé zlato nikdo nevezme?

Až v cíli. Věděla jsem, že mám náskok, ale taky jsem si uvědomovala, že Beckertová zajela poslední kolo výborně a kdybych v závěru vytuhla, přišla bych o zlato. Rychleji už to vážně nešlo. Všichni říkali, že mám zlato a bronz, takže můžu být klidná, ale já říkala, že ten revanš za čtvrté místo z Turína přijde až teď. Tím jsem se tak znervózněla, že jsem myslela, že se zblázním. Poslední tři kola, to bylo hrozné.

Radovala byste i ze stříbra?

Radovala bych se, ale nebylo by to takové jako teď. Zklamaná bych nebyla, ale po té trojce jsem chtěla vyhrát.

Kde se vzal kloubouček v českých barvách, v němž jste slavila?

Hodili mi ho na led. (na obrazovce mezitím běží opakované záběry ze Sáblíkové dojezdu) To jsem si ani nemyslela, že jsem byla tak strašně ráda. Ale dík patří Petrovi (trenéru Novákovi - pozn. red.)

Co jste si spolu po závodě říkali?

Děkovala jsem mu za to, kam mě vytáhl, jsem mu obrovsky vděčná. Já se bála, už ráno mi nebylo vůbec dobře, proto jsem ráda, jak to dopadlo.

Co vám bylo?

Mám rýmu. Jak byla Kája (kolegyně Erbanová) nemocná, tak jsem to chytla taky, nevím, jestli od ní, ale brala jsem ibalgin a kapky do nosu a snažila se izolovat od ostatních lidí a být v teple.

Už si uvědomujete, že jste se zařadila mezi legendy českého sportu?

Teď ne, teď mi nic nedochází. Jen mě bolí nohy...

Reklama

Související témata: