Hlavní obsah

Atletická revoluce? Totální blbost, štvou plány funkcionářů českého rekordmana

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Byl by to jeden z největších zásahů do atletických pravidel v historii královny sportů. Už prakticky žádné přešlapy v dálce a trojskoku, místo odrazového prkna by se délka skoku měřila od místa odrazu v jakési odrazové zóně. Mezi atlety se ale návrh, který se má začít testovat, setkal odporem. Potvrzuje to i český rekordman Radek Juška.

Foto: Profimedia.cz

Skokan do dálky Radek Juška

Článek

Legendární Carl Lewis navrhovanou změnu označil za apríl. Co si o ní myslíte vy?

Že to je totální blbost. Celková koncepce skoku do dálky spočívá v načasování rozběhu, aby vám co nejlépe vyšel. To disciplíně dodává napínavost. Navíc samotné prkno může pomoct k výkonům, takhle nevím, z čeho by ta odrazová zóna byla, jestli by se vyznačovala přímo na tartanu…

Argument výkonného ředitele Světové atletiky Jona Ridgeona zněl: příliš mnoho pokusů je v závodech přešlápnutých, což ubírá disciplínám na atraktivitě.

Ale když tam budeme mít třiceticentimetrový prostor na odraz, bude to pro diváky mnohem víc matoucí. Podle dopadu nepozná, jestli dálkař skočil 750 nebo 780 centimetrů… Nemyslím, že by to bylo ku prospěchu, a co jsem četl na různých skokanských webech, moc lidí s tím nesouhlasí. Jsem zastánce staré klasiky. Už změna, kdy se místo stopy v plastelíně začal přešlap posuzovat kamerou, i když se tretra ohnula nad čárou, přinesl spoustu uklouznutí, zranění i ošklivých skoků, tohle může mít podobný efekt.

Na druhou stranu z pohledu závodníka, když máte větší nedošlap nebo menší přešlap, neřeknete si někdy, že je škoda, že se takový skok neměřil od místa odrazu?

Určitě jsem pár takových pokusů zažil, ale spíš mi přijde, že by z dálky vymizela ta napínavost do posledního pokusu. Když třeba Tentoglu skočí 850 s nedošlapem, někdo ho může překonat, když trefí přesně odraz. V tom je ta krása naší disciplíny.

Otázkou také je, jak by se pokusy měřily mimo vrcholné akce. Na malých stadionech, dětských závodech s pár rozhodčími…

Bude to stát spoustu peněz a trvat, než se to odzkouší, protože nemyslím, že by se to hned uchytilo… Proč měnit něco, co funguje?

Navíc by změna zjevně vyžadovala anulování současných rekordů včetně těch vícebojařských…

Přesně tak. Už změna, kdy se nevedou zvlášť halové a osobní rekordy, je zvláštní. V dálce se v hale neskáče tak daleko, je to jiná soutěž, nefouká vítr. I divák se lépe orientoval, když viděl, kolik závodník skočil venku a kolik vevnitř, než se sjednotily… Nevím, jestli patřím ještě do staré školy, ale jsem zastánce pravidel, která byla, a doufám, že dokud budu skákat, se dalších velkých změn nedočkám.

Nicméně Světová atletika je ve změnách dost progresivní, myslíte, že nesouhlas závodníků může změnit její plány?

Myslím, že to tak dopadne a udělají si to podle sebe, i když se budeme ozývat, že se nám to nelíbí… Snad jedině, kdyby to přineslo nějaká zranění nebo se spojili nejen atleti, ale i trenéři a další lidé kolem atletiky, ale nemyslím, že by zohledňovali jen přání závodníků…

Reklama

Související témata: