Článek
Na čtvrtce, na níž se stala juniorskou světovou i evropskou šampionkou, si v hale opakovaně posunula osobní rekord. A když ze své tréninkové základny v Nizozemsku vyrazila do Ostravy na halové mistrovství republiky, na dvoustovce zlepšila rekord šampionátu na 23,17 s. „Dobrý závod, i když v hlavě jsem měla ještě rychlejší čas,“ říkala.
Máte za sebou poslední závod před halovým mistrovstvím světa v Toruni. S vývojem sezony můžete být nadmíru spokojená.
Jsem spokojená, běhala jsem na čtvrtce konzistentní časy, všechno blízko mého loňského osobního rekordu nebo pod ním. Už tady v Ostravě při Czech Indoor Gala se mi povedlo suprově odstartovat sezonu.
Tím závodem jste zahnala i obavy a nejistotu po vynechané sezoně?
Před prvním závodem jsou všichni nervózní, i když předtím nebyli zranění. Ale podle testů jsem věděla, že by to mělo být v pohodě, hned jsem si zaběhla osobák, tak jsem ráda, že jsem to zvládla dobře.
V Toruni jste před týdnem v čase 51,17 poprvé získala i skalp Lieke Klaverové, vaší tréninkové parťačky ze skupiny Laurenta Meuwleyho a olympijské vítězky ve smíšené štafetě. Probíhalo nějaké špičkování?
My se o závodech spolu nikdy moc nebavíme, ale říkala, že jsem běžela hezky. Já chtěla svůj čas stlačit ještě víc, mohla jsem to zkusit takticky jinak, ale mítinky jsou pořád jen zkouška, co bych mohla čekat a na co se připravit. Hala je v tomhle nekompromisní.
Ještě loni jste říkala, že ji nemáte v oblibě, pak jsem v ní získala evropský bronz se štafetou a individuálně skončila čtvrtá. Vzala jste ji na milost?
S trenérem jsme si dali na začátku spolupráce úkol, že se zkusíme připravit, abych s halou byla v pohodě. A to se daří. Je v ní důležité vědět, co čekat od soupeřek. A také, abych správně trefila čas, v jakém probíhat dvoustovkou, aby to zase nebylo moc rychlé a měla jsem dost sil na konci. Baví mě na tom pracovat. Ale i když mi hala jde, venek budu mít radši.
Letos i na vrcholných akcích bude uvedena v život novinka v podobě dvou finálových běhů, z nichž se podle časů určí pořadí. Přijde mi, že z toho jako atleti nejste nadšení…
Myslím, že víc závodnic s tím nesouhlasí. Přijde mi, že ve finále by se mělo doběhnout a pokud není ve hře nějaká diskvalifikace, tak první tři si vzít vlajku a radovat se. Takhle to bude zvláštní, že si musí hlídat svůj čas, počítat, jestli je v dalším běhu někdo porazil…
Jak vám sedí hala v Toruni, kde se bude bojovat o světové medaile?
Loni jsem si tam zaběhla osobní rekord, ta dráha je rychlá, tak se mi tam běhá dost dobře.
Opět se představíte i ve štafetě, jak se těšíte na ni?
Ráda si ji zaběhnu, jak je na programu až po individuální čtvrtce. A co jsem teď koukala na časy, holky tu (na mistrovství republiky) běžely rychle, mohlo by to vypadat pěkně.
Lurdes Gloria Manuel bude v Toruni patřit k medailovým adeptkám.
Už máte jasno, jestli i v Toruni zvolíte účes s bílými mašlemi jako v Ostravě?
Asi ne, já strašně nerada opakuju účesy. (úsměv)
Jak jste vybírala, čím se ozdobíte pro domácí šampionát?
Ráda s účesy experimentuju. A jak bývám v Nizozemsku, mamka mi nestihla udělat copánky, tak jsem zvolila tenhle. Většinou se rozhoduju, do čeho budu závod ladit, teď jsem měla náladu spíš na bílé doplňky, koukla na nějaké inspirace, bílé šperky do vlasů a tohle z toho vzniklo.
Dostanete se vůbec během zimy domů za rodinou do Tábora?
Není na to prostor. Přijedu vždy na závody a vracím se zpět, abych mohla trénovat. Kdybych jela do Tábora, ani bych neměla s kým trénovat a teď jsem zvyklá na skupinu. Takže s rodinou se potkám spíš na závodech.
