Článek
„Tím, že jsem většinu času v Nizozemsku, když dorazím do Česka, vidím, kolik lidí má zájem třeba o fotku. Jsem ráda, že můžu lidi motivovat k pohybu, sama vím, jak je motivace důležitá,“ vyprávěla 21letá sprinterka.
Co vás přimělo raději nenastoupit na start dvoustovky, který jste měla v plánu?
Při rozcvičení jsem trochu ucítila zadní stehno, ale byla jsem u doktorky, naštěstí tam není nic vidět, takže bylo spíše unavené. Ale rozhodli jsme se s trenérem, že nebudeme riskovat a připravím se na Evropu.
Stejný sval vám loni ukončil letní sezonu ještě než začala. I s ohledem na tuto zkušenost jste radši opatrnější?
Určitě. Říkala jsem si, že není prostor udělat chybu, protože by mě hodně mrzelo, kdybych si zase nechala ujít nějakou velkou akci. Myslím, že šlo hlavně o odpočinek, protože těch závodů bylo docela dost. Navíc je dvoustovka větší nápor na sval. Samozřejmě mě to mrzí, těšila jsem se, že tu zaběhnu nějaký krásný čas, ale nechtěli jsme riskovat.
Do Česka jste přiletěla jen kvůli mistrovství republiky?
Přesně tak, v pondělí se vracím zpět do Nizozemska a pak už letím rovnou do Birminghamu. O to víc mě mrzí, že nemůžu běžet, ale věřím, že to je správné rozhodnutí.
Letos je první rok, kdy běháte mezi absolutní elitou, vedete pořadí Diamantové ligy. Co vám ty závody zatím daly?
Obrovsky mě to posunulo po mentální stránce. Je rozdíl běhat závody, kde jste favoritem, a tam, kde víte, že jsou i rychlejší holky a potřebujete předvést ten nejlepší výkon. A když vás pozvou na Diamantovou ligu, určitě nechcete běžet pomalu. V tom jsem udělala velký progres, lépe zvládám nervozitu. Zároveň si uvědomíte, že ne každý závod se musí povést, ale to k tomu patří, mění se podmínky i spousta dalších věcí.
Vidíte na sobě, že třeba na první Diamantové lize jste byla z dalších hvězd nervózní, teď už vás nerozhodí ani běžet vedle hvězdné Marileidy Paulinové?
Určitě pomáhá, že jsem s těmi soupeřkami už běžela, vím, co od nich očekávat. Ale vždycky se snažím udělat si spíš strategii na sebe a dobře to rozběhnout než koukat na ostatní. Kdybych si řekla, že se někoho zkusím držet, mohlo by mi to zkazit i můj výkon, tak se snažím zaměřit na sebe a vnímání svého tempa.
Jak se vám to daří? Už umíte rozběhnout závod vždy tak, jak si naplánujete?
Zatím mi to docela vycházelo. Třeba v Monaku jsem tu dvoustovku rozběhla dost rychle, ale myslím, že tuhle sezonu můžu věnovat tomu, abych přišla na to, jak správně rozběhnout závod.
Letos jste předvedla na Diamantových ligách několik silných finišů, díky nimž jste hned třikrát brala skvělá druhá místa.
Pomáhá hlava. Když už tělo nemůže, ale cítíte vedle sebe někoho, snažíte se bojovat, aby vás neporazil. Vždycky se chci vymáčknout, nechci jim to dát zadarmo.
Letos jste v Evropě jasně nejrychlejší hlavně vy s Norkou Henriette Jaegerovou. Jak vypadá vaše kamarádská rivalita?
Máme spolu kamarádský vztah, jezdila s námi i na soustředění, nějakou dobu jsme trávily spolu. Ale těším se na souboje i s dalšími atletkami, v Birminghamu bych si přála postup do finále a tam už z těch velkých jmen může vyhrát kdokoliv, určitě se neupínám na jednu soupeřku.
Je vám 21 let, ale už pojedete na velkou akci dospělých v roli medailové adeptky. Dělá to s vámi něco?
Myslím, že to nastavení bude podobné jako vždy. I když někdo běhá rychlé časy, neznamená to, že má medaili jistou už předem. Někdo může překvapit, najít skrytou imunitu. (úsměv) Britky budou závodit doma, což je zase další motivace. Ale já se budu snažit dělat to, co mi doteď vycházelo.
Ráda běháte i štafety, ale v nabitém programu mistrovství Evropy mají rozběhy na programu den před finále čtvrtky, což není ideální…
Musíme se s holkama a trenérem domluvit, jak to uděláme. Kdyby se mi povedlo do finále postoupit, tak by asi nebylo dobré řešení běžet tu štafetu. Mně by nedalo běžet pomaleji nebo to vypustit.
Rodina vás přijede do Anglie povzbudit, nebo budou fandit na dálku?
Bohužel budou fandit jen na dálku, ale doufám, že je uslyším i přes televizní obrazovku. (úsměv)
V atletickém světě se v posledních týdnech řešil i manuál pro režiséry a kameramany, jak zabírat atletky, aby se neobjevovaly nelichotivé nebo sexistické záběry. Jak to vnímáte vy?
U nás ve skupině jsme to moc neřešili, týká se to spíš technických disciplín jako dálka nebo tyčka. Ale myslím, že spousta lidí to špatně pochopila. Je to příručka, žádné pravidlo. Není zakázáno ukazovat tělo, nepřikazuje se, co máme nosit. Jen se nedoporučuje natáčet z některých úhlů, a to si myslím, že je v pořádku. Někdy se to stane omylem, ale nemělo by se to médii cíleně podporovat, i když chápu, že potřebují nějakou pozornost. Ale každý na to může mít jiný názor.
Mistrovství Evropy je vrcholem sezony, ale vy už máte jistou účast i na finále Diamantové ligy, poprvé se bude konat v Budapešti Ultimate Championship. Jak k těmto akcím vzhlížíte?
Bude záležet na tabulkách, ale byla bych moc ráda. Bude to zajímavá akce, do Budapešti je to z Česka blízko, tak by mohlo přijet dost fanoušků.
