Článek
Sedla si na schody pražské Julisky, zatřásla lahví sektu a po odšpuntování si dopřála první přípitek jako šedesátimetrová oštěpařka.
„Kamarádovi Jonášovi jsem před cestou do Rakouska poslala tohle video, které je virální, když někdo slaví narozeniny. A ze srandy jsem mu napsala, že když hodím šedesát, půjdeme ho natočit. Tak jsme šli točit hned druhý den po mítinku,“ usmívala se Tabačková.
V roce 2022 poprvé hodila za 59 metrů. A pak ještě mockrát… Jen ta šedesátka zůstávala zakletá. „Bylo to frustrující. Spousta lidí chodila a ptala se: Kdy už to padne? Už se mi to dostávalo do hlavy,“ přiznává. „Jsem ráda, že jsem to nevzdala, vydržela a prolomila tu kletbu. A tyhle otázky už nebudu dostávat,“ kvituje.
St. Pöltenem tak nerezonovala česká radost jen po národním rekordu sprinterky Karolíny Maňasové. Euforie Tabačkové ale byla postupná. Nadšení bylo patrnější u Špotákové, kterou běžela její svěřenkyně obejmout.
„Jak nám hlásili výkon v němčině, nerozuměla jsem. Až když to řekli v angličtině, měla jsem velkou radost, ale zároveň ještě chtěla hodit dál. Proto jsem neměla takový výbuch emocí jako Bára,“ vysvětlovala.
Ke Špotákové zamířila na podzim jako první svěřenkyně elitní úrovně. Byť nebylo snadné rozhodování, zda opustit skupinu nejlepšího oštěpaře historie. „Bylo to těžké. Pana Železného mám fakt ráda, lidsky si sedíme, ale cítila jsem, že po osmi letech už moc neví, co se mnou, a potřebuju změnu,“ vyprávěla.
S dvojnásobnou olympijskou vítězkou se výborně zná, jako soupeřky se potkaly na mnoha závodech. „Samozřejmě ji poslouchám, ale jsme si bližší, zažijeme hodně srandy. Bára mi nechává to moje, co umím, spíš mě koriguje a pomáhá, kde tápu,“ líčí Tabačková s tím, že nejvíc tápe s rozběhem.
Někdejší velký talent, který silnou a mrštnou ruku vytrénoval při softbalových nadhozech, dlouho brzdilo zdraví. Operace lokte, spousta zpevňovacích tejpů na těle… Teď alespoň na pohled vypadá Tabačková fit.
„Kolena i loket pořád cítím, ale v únosné míře, takže ty samolepky nepotřebuju. Jsem i víc v pohodě, házení mě zase baví oproti loňsku, kdy jsem se trápila,“ srovnává.
Částečně to potvrdila na Zlaté tretře, kde se umístila nejvýše z českého tria na čtvrté pozici výkonem 58,84 m, svým nejlepším v historii mítinku. Jako ostravská atletka měla v hledišti vydatnou podporu a fanouškům se odměnila dlouhou autogramiádou hned za sektorem.
„Moc jsem si to užila, diváci mě možná vyhecovali až moc, hlavně v prvních dvou pokusech, kdy jsem měla nejvíc energie. Musím se to naučit korigovat v hlavě,“ plánovala Tabačková, která v úvodních dvou sériích přešlápla.
Ostatně i její trenérka v Ostravě zažila více nevydařených než povedených mítinků. „Řešily jsme to spolu, že Ostrava je super, ale nikdy se jí tu nedařilo, já to mám trochu podobně. Ale věřím, že jednou i tady něco hodím,“ říká Tabačková, která už má jistý start na evropském šampionátu v Birminghamu.
