Článek
Toruň (od našeho zpravodaje) – „Dvě ze tří medailí, nemohlo to být o moc lepší,“ culil se expert, v jehož početné skupině je třeba i mistryně světa a halová světová rekordmanka Femke Bolová.
V sobotu přibyla mezi jeho svěřenkyně se světovým titulem i dvacetiletá Češka. A Meuwly měl pro její finálové vystoupení jen slova obdivu. „Nevím, jestli to můžu takhle říct, ale Lu ukázala pořádné koule,“ smál se v narážce na odvážnou strategii, s níž se Manuel do finálové bitvy pustila.
„První kolo běžela za 23,21, jen kousek za svým osobákem na dvoustovce,“ oceňoval. Z pohledu cílového času možná až příliš rychlý úvod. „Kdyby to rozběhla pomaleji, mohla by běžet klidně kolem 50,50. Ale tady šlo o vítězství a bylo třeba, aby se zařadila na první místo,“ vysvětloval.
„My se bavili o taktice, že musí být první a až do náběhu do cílové rovinky před sebe nikoho pustit,“ líčil Meuwly. Manuel jeho plán splnila na jedničku, v souboji s Norkou Jaegerovou ukázala rychlost, nebojácnost i důraz a zařadila se na první místo, které už nepustila.
„Říkal jsem jí: ,Bude to bolet, bude to těžké, ale musíš do toho jít bez rozmyslu´. A teď má zlatou odměnu,“ těšilo kouče.
Své svěřenkyni věřil. I poté, co viděl v prvním finále zvítězit Polku Natalii Bukowieckou v čase 50,83 s. Manuel přitom až do světového šampionátu hranici 51 sekund v hale nepokořila.
Kouči, jenž má na starosti nizozemskou reprezentaci, ale vyšla strategie během halového mistrovství světa.
„Chtěli jsme, aby se předvedla už v rozbězích, protože jsem si nebyl jistý její schopností táhnout závod a vyhrávat z prvního místa. Ve svých nejrychlejších závodech se vždy za někým vyvezla, ale tady jsem jí říkal, že v hale se nemůže pořád za někým schovávat a musí občas vést,“ popisoval kouč.
Lurdes Gloria Manuel a Lieke Klaverová, dvě z hvězd skupiny kouče Laurenta Meuwlyho.
V rozběhu i semifinále jeho svěřenkyně skutečně byla od seběhu první a tuto pozici už nepustila. A to samé předvedla v medailovém boji, který se poprvé běžel v modelu dvou finále, kdy se pořadí určilo podle časů.
Meuwly patří mezi dlouhodobé kritiky novinky, na čemž nic nezměnilo ani pro jeho skupinu úspěšné finále. „Přijde mi stupidní, že tři holky čekají na křeslech, jestli další holky závod zkazí a budou horší. Nelíbí se mi to, halová čtvrtka je jiná než venkovní, tak proč se snažit přenést venkovní podmínky dovnitř,“ kroutil hlavou.
Není to tak dávno, kdy Manuel tvrdila, že halovou sezonu zrovna nemusí, což umocnilo nepovedené vystoupení na předloňském Czech Indoor Gala v Ostravě. Po odchodu ze své tréninkové základny v Táboře do skupiny Meuwlyho ale i pod střechou pokřála.
„Říkal jsem jí, že nesmí soudit podle jedné nepovedené zkušenosti. Naučíme ji běhat v hale a bude jí to bavit,“ říká Meuwly. A s povedenými závody a posouváním osobního rekordu pomalu rostla i sebedůvěra.
„Teď po finále mi říkala, že si nemyslela, že může být šampionka. Ale já cítil, jak si tu věřila, od prvního běhu. Ona je takový tichý zabiják. Vypadá klidně, ale vevnitř je strašně silná,“ popsal světovou šampionku mezi juniorkami a nyní už i v hale mezi dospělými.
Její triumf je o to cennější, že loni venku po vleklém svalovém zranění vůbec nezávodila, jen pracovala na svém návratu. „Chci poděkovat Štěpánu Mikoškovi, že s ní během zranění pracoval, odvedl výbornou práci mentálně i fyzicky,“ ocenil fyzioterapeuta.
Manuel se zranila v Bruselu v květnu, marná byla snaha stihnout světový šampionát v Tokiu. „Rekonvalescence byla dlouhá, což pro mladého atleta není snadné,“ viděl Meuwly. „Ale věděl jsem, že až se uzdraví, bude zase rychlá. Od začátku jsem viděl, jak je talentovaná. Tohle je teprve začátek, má potenciál i na medaili z olympiády,“ je přesvědčený kouč.
A čeho se tedy můžeme od Manuel dočkat v létě? Šéf zřejmě nejkvalitnější sprinterské skupiny v Evropě se jen usmál. „Teď ji nechci tlačit do dalších cílů. Je jí dvacet a má zlato, ať si ho užije. To svým atletům vštěpuju, ať si užijí každou medaili, protože nemůžou vědět, jestli přijde další,“ dodal.
