Článek
Už jste tu byla druhá i třetí, jak chutná vítězství na tak kvalitním mítinku?
Jsem strašně ráda za vítězství i tu vysněnou sošku. I s výkonem jsem spokojená, protože dnes nám vítr opravdu nepřál. Strašně se točil, byla trochu loterie, komu vyjde. Jsem ráda, že jsem se s tím poprala, i poslední pokus na těch 476 byl poměrně nadějný.
Nezatrnulo vám, když jste svoji základní výšku zdolala až na třetí pokus?
Já se kvůli větru pořádně nerozcvičila, neabsolvovala jsem ani jeden pořádný pokus. A podle toho to vypadalo na úvodní výšce. Kdybych měla u srdce mikrofon, všichni diváci by slyšeli, jaký kámen mi spadl ze srdce. Hodně jsem si oddychla.
Loni jste v Ostravě také zakládala na třetí pokus…
Věděla jsem, že se mi to tu někdy stalo, už jsem si nevybavovala, kdy přesně. Ale jsem ráda, že mám natolik silnou hlavu, že tyhle situace umím zvládnout.
Navíc jste se pak o radost v sektoru mohla podělit se svou mladší sestrou Apolenou, která se poprvé představila na Zlaté tretře.
To bylo skvělé. Jsem za ni moc ráda, že si mohla zazávodit na tak velkém a skvělém mítinku, před českými fanoušky. Poprvé zakládala tak vysoko, devět centimetrů pod osobním rekordem, a poprala se s tím bravurně. A samozřejmě jsem byla ráda, že jsme společně v sektoru, protože mě podporuje a vzájemně se motivujeme.
Překvapilo vás, že byla vaší největší soupeřkou Brazilka Juliana de Menis Camposová, která si posunula osobní rekord na 466?
Překvapila mě, skákala moc hezky. Určitě jsem myslela, že to bude souboj hlavně s Tinou Šutejovou, ale v tyčkařském sektoru se může vždycky přidat někdo další. Jsem za ni ráda.
Tyčkařka Amálie Švábíková děkuje fanouškům.
Čas na oslavu po závodě ale nemáte…
Vůbec, po vyhlášení spěchám do auta a frčím domů, protože brzo ráno odlétáme na mistrovství Evropy družstev. Snad to všechno oslavím po něm.
Hektický červen nemáte jen kvůli závodnímu programu, ale i kvůli studijním povinnostem, jak se vám to daří skloubit?
Přiznám se, že dnes v půl dvanácté jsem úspěšně obhajovala bakalářskou práci za dvě, spadl mi další kámen ze srdce. A v pátek hned po mistrovství Evropy družstev mě ještě v Madridu čekají online státnice, tak doufám, že i ty budou úspěšné a konečně si odfrknu, protože celý červen byl nabitý a poslední týden je pro mě fakt šílený.
Specifický bude i tyčkařský závod na evropském šampionátu družstev. Na náměstí, před Královským palácem.
Těším se, poprvé budu v reprezentačním dresu závodit na náměstí. Je to pro mě nové, ale může to být pro nás tyčkaře hezké, mítinky na náměstí máme rádi. Jen máme skákat ve čtyři odpoledne a to má být v Madridu 38 stupňů, což bude opravdu šílené. Snad nám připraví takové podmínky, že se s holkama neupečeme a bude tam dost stínu a ledu.
Jaké jsou vyhlídky českého týmu? Schází několik opor…
Mrzí mě, že jsme oslabeni, ale jsem připravena bojovat o co největší počet bodů. Jsem za ty týmové soutěže moc ráda. Doufám, že se udržíme a za dva roky budeme odjíždět opět na nejvyšší ligu a s větším počtem našich nejlepších závodníků.
