Článek
„Jsem asi maximálně spokojený. Na ty trošku chladné podmínky, po tom nepovedeném Chořově, po cestě za tohle umístění asi nemůžu být naštvaný. Navíc jsem za takovými velikány světové koule, porazil jsem medailisty z mistrovství Evropy. Takže jo, spokojený jsem," popisoval Staněk.
Jaké to je dívat se na své přemožitele a vědět, že je asi nedokážete překonat?
Když bojujete s nejlepšími lidmi, kteří v té naší disciplíně v historii byli, je to vždycky zážitek a snažíte se být co nejblíž k nim, aby vám neutekli.
Pomáhá to při závodech? Dokážete se i díky jejich výkonům posouvat?
Tohle asi úplně nepomáhá, protože dřív dvaadvacet metrů bylo něco a dneska se to hází každý závod. Ryan (Crouser) skoro každým pokusem. Pomáhá to v tom, že je koule na závodech žádaná. Bohužel je ale těžší se dostat na mítinky. Je důležité být na špici a házet kolem těch dvaadvaceti, abyste se na ty závody dostali.
Za hranicí dvaadvaceti metrů jste zaostal o třicet centimetrů. Co to pro vás znamená?
Je důležité, že jsem navázal zpátky na ty výkony ze začátku sezony. Házet takhle daleko už třetí čtvrtý závod, je důležité. Myslím, že ten jeden přešlápek byl ještě trošku dál. Teď mě čeká Lausanne, potrénujeme, a myslím si, že když jsem takhle zastřílený, tak je to jen otázka času, kdy těch dvacet dva hodím.
Oštěpař Jakub Vadlejch v akci na ostravském mítinku Zlatá tretra 2023.
Spravil jste si chuť po Polsku, kde jste nehodil ani jednadvacet metrů?
Jo. Já jsem věděl, že tam jsem nebyl ve svém živlu. Kdo tomu trochu rozumí a viděl mě házet, tak pochopí, že to jsem nebyl úplně já.
V čem to bylo v Ostravě jiné?
Technika sedla, ale hlavní je, že mi to zdraví dovolilo. Nemůžu si dovolit před mistrovstvím světa, když mě něco tahá, riskovat a házet naplno. Protože se jednou utrhnete a pak je dlouho pauza. A nemusíte se do toho ani vrátit.
Pomohla vám atmosféra?
Pomohla skvěle. Fanoušci pracovali úplně parádně a já si to tady vždycky užívám. Atmosféra tady je skvělá, jak je to tady zavřené. Mlátí to všechno, skvělé.
Letos jste házeli na druhé straně stadionu. Ve stejnou chvíli, kdy proti vám soutěžili oštěpaři. Nebál jste se, že to někomu uletí a trefí vás? I když Železný už nehází...
Dneska to asi nehrozilo. Když jsem byl s Kubou (Vadlejchem) dopoledne na stadionu, tak řešili vítr. Jaké to bude. My to už zažili na Memoriálu Odložila, nám koulařům je to de facto jedno, ale pro rozhodčí je to špatné. Kdyby to náhodou ulítlo, tak se musí soutěž přerušovat, aby se nikomu nic nestalo. Spíš mě štvalo, že jsem musel čekat celou osmistovku svlečený, než mě pustí. Ale holt přenosy...
