Hlavní obsah

Ten diamant ale musíš vrátit! Adeptky na rekord Kratochvílové zažily v USA zmatky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Únava z dlouhé sezony? Ale kdepak, finálový mítink Diamantové ligy v americkém Eugene přinesl plejádu výjimečných výkonů: světový rekord Gudaf Tsegayové na 5000 m, Armanda Duplantise v tyči, hned dva evropské rekordy Jakoba Ingebrigtsena. Ale v mnohém pozoruhodný byl i běh žen na 800 metrů…

Foto: Matthew Quine pro Diamond League AG

Vlevo vítězka závodu Athing Muová, vpravo vítězka trofeje Keely Hodgkinsonová.

Článek

Už jen samotným vyzněním, do něhož vznesly zmatky letošní matoucí úpravy pravidel… Na finálový mítink na Hayward Field vedla standardní cesta přes žebříček, který se tvořil během mítinků základní části. Ti nejlepší si v každé disciplíně zajistili účast, pokud ji odmítli, posouvalo se pořadí dál k náhradníkům. Tak se do Eugene dostal třeba dálkař Radek Juška.

Jenže organizátoři pak dostali k dispozici divoké karty. Mohli pozvat dva muže a dvě ženy z celého světa napříč disciplínami. V případě vítězství by jim připadla diamantová trofej, ale už ne odměna ve výši 30 000 dolarů (asi 690 000 korun).

Pak ale ještě měli možnost pozvat v každé disciplíně i domácího atleta, pokud má odpovídající výkonnost. Ten získá prize money, ale nemůže vyhrát diamantovou trofej. Pro řadového diváka naprosto nepřehledný systém… A nejen pro něj.

To se ukázalo právě na osmistovce, kde divokou kartu dostala Athing Muová. Loňská mistryně světa a olympijská vítězka letos se starty šetřila, na žádné Diamantové lize nestartovala. Jenže ve finále si po souboji s Britkou Keely Hodgkinsonovou doběhla pro triumf a v cíli dostala od pořadatelů diamantovou trofej, s níž se také fotila.

Tu ale pak musela jako držitelka divoké karty vrátit a na slavnostní ceremoniál s ní už nakráčela v cíli druhá Hodkinsgonová, která je tak oficiální vítězkou seriálu. „Nenadělám nic, hodila by se mi k blyštivým tretrám, které jsem měla na mistrovství světa, tak ji holt získám za rok,“ usmívala se Muová, bronzová z letošního šampionátu v Budapešti.

Byla by však škoda, kdyby v těchto zmatcích zanikly skvělé výkony, které půlkařky na Hayward Field předvedly.

Muová stáhla svůj čas od tři setiny pod 1:55, což se povedlo naposledy před pěti lety Jihoafričance Caster Semenyaové v Ostravě. Na americké půdě nikdy nikdo takhle rychle dvě kolečka nezvládl. Hodgkinsonová vylepšila britský rekord na 1:55,19. Poslední Evropankou, která běžela rychleji, byla před čtyřiceti lety Jarmila Kratochvílová…

A i když k jejímu světovému rekordu 1:53,28 ještě pěkný kus zbývá, je už v zorném poli současné generace. Však oběma atletkám je teprve 21 let…

„Určitě mám čas pod 1:54 v hlavě. Vzhledem k tomu, jak jsme kvalitní generace, je všechno možné,“ přikyvuje svěřenkyně legendárního Boba Kersee, jenž už na vrchol historických tabulek přivedl svoji manželku Jackie Joynerovou-Kerseeovou v sedmiboji či překážkářku Sydney McLaughlinovou.

Reklama