Článek
Po slavném mítinku v Götzisu jste zvažoval ještě druhý start v Ratingenu, nakonec dostalo přednost doléčení všech bolístek?
Je to tak, měl jsem natažené přední vazy v koleni, což bylo trochu na delší dobu. Snažil jsem se dostat do stoprocentní pohody, což doufám, že se povedlo, a projeví se to na výkonu.
V posledních týdnech jste si zaběhl osobní rekord na stovce a skákal tréninková maxima do výšky, což formě nasvědčuje.
Určitě, ladíme techniku třeba i na té stovce. V Táboře jsem běžel konečně technicky dobře, měl kolena vepředu, ale pořád se tam dá přidat.
O víkendu vás čeká ještě mistrovství republiky v Plzni, proč jste si vybral zrovna dálku a překážky?
Rozhodovali jsme se podle toho, kde se potřebuju nejvíc zlepšit. V Götzisu se mi tolik nepovedla dálka, věřím, že v ní si můžu zlepšit i osobák (777 cm). Na překážkách jsem tam byl zase takový bojácný po pádu v rozcvičení, kde jsem si trochu odrazil patu, tak by mi mistrovství republiky mohlo pomoct se do toho dostat směrem k mistrovství Evropy.
Za necelé dva roky od zlatého juniorského mistrovství světa v Limě jste i vinou zdravotních potíží absolvoval jen dva kompletní desetiboje. O to natěšenější jste na ten v Birminghamu?
Určitě, já se těším na každý, i když jsem ho třeba nedokončil. Mám to v srdci, miluju tu bolest při víceboji a myslím, že ještě dlouho se budu těšit na každý další.
Co se vám na té bolesti líbí?
V tu chvíli cítím, že žiju a jsem na tom místě. Bolí to, někdy je těžké to překonat, ale ten pocit, když dokončíte, za to stojí.
Kdy je v průběhu dvou dnů bolest nejsilnější?
Při závěrečné patnáctistovce. Všechno se nasčítá nejen z těch disciplín, ale z konstantního rozcvičování, snahy být co nejvíc rozehřátý a celých těch dvou dnů v pohybu. Třeba teď v Götzisu to bylo spojené s tím kolenem a patou, ale cítíte i svalovou únavu.
Jak psychicky zpracováváte, když se nějaká disciplína nepovede, aby se to nepodepsalo na těch dalších?
Táta mi vždycky říkal, že to mám hodit za hlavu. Nechat ji být, jako by se nestala, maximálně si z ní vzít něco, když se povede, ale hned se soustředit na tu další.
Jak se stravujete během závodu? Vilém Stráský hodně využívá kofein, pak se mu hůř spí.
Já si ho asi nedávám tolik jako on, ale také jsem míval problémy se spaním mezi dny. Ale teď v Götzisu jsem usnul prakticky instantně a byl ráno krásně vyspaný. Jinak je hodně důležité se dobře najíst. Já třeba nemám problém skákat výšku s těžkým žaludkem, jak předtím po kouli bývá delší obědová pauza, tak se najím dosyta.
Čím třeba?
Třeba v Götzisu jsem měl klidně burger nebo i nějaký párek.
Přitom výška je vaše parádní disciplína. Nepřipomene se takový oběd pak na čtvrtce?
Mně fakt pomáhá být na výšku co nejvíc najedený. Aspoň mám energii, při běhu mě to nijak neomezuje, i když občas ten oběd pak vyhodím.
Jaký je podle vás ideální počet desetibojů za sezonu?
Řekl bych tak dva až tři, pokud nejste Vilém Stráský (úsměv – Järvinenův tréninkový kolega je pověstný vysokým počtem startů). Čtvrtý už by byl hodně na hraně a neřekl bych, že by byl úplně nejkvalitnější.
Dorosteneckým mistrem Evropy se stal o víkendu Sebastián Andrejev, český desetiboj disponuje větším množstvím talentů. Věříte, že k vám dorostou jako soupeři?
Těším se na to. Doufám, že konkurence poroste, abychom jezdili v co největším počtu na velké akce. A doufám, že někdo překoná i mé rekordy, abych měl další drajv být ještě lepší. Nevidím do jejich tréninku, nedokážu říct, jestli trénují moc nebo ne, ale těším se, že se jich prosadí co nejvíc.
Teď byste do Birminghamu měli jet v plném počtu, z rankingu by měli postoupit i Ondřej Kopecký s Vilémem Stráským.
Je to super. Vždycky je příjemnější se mít s kým pobavit v češtině, i když nemám problém se bavit i s ostatními anglicky.
Dorazí do Birminghamu i vaši rodiče?
Mamka (bývalá vícebojařka a moderátorka ČT Kateřina Nekolná) dorazí, taťka ještě na sto procent neví.
Máte napsaný nějaký bodový součet, který by vás v Birminghamu potěšil?
Mám, ale radši ho nebudu říkat, kdyby se to nevyplnilo. Ale určitě si chci zlepšit osobák nad 8400, rád bych překonal i svůj juniorský výkon z Peru (8425 bodů). A další cíl je dostat se do top osmičky i v té velké konkurenci, byť Simon Ehammer se rozhodl pro dálku.
Zkoumal jste už časový rozpis, který na velkých šampionátech nebývá tak příznivý jako na specializovaných mítincích?
Není to tak strašné, jak jsem čekal. Oba dny začínáme kolem půl jedenácté, takže nějaký spánek bude.
