Článek
V Bruselu, kam ve čtvrtek dorazil na finále Diamantové ligy, se usadil v lobby hotelu, zapnul videohovor a pro Sport.cz vyprávěl o skvělé sezoně i hořkém evropském šampionátu Manuel, potenciálu Michala Rady či hvězdné Broedersové-Bolové a rekordu Jarmily Kratochvílové.
Lurdes Glorii Manuel čeká v sobotu v Bruselu předposlední start sezony, první čtvrtka od mistrovství Evropy v Birminghamu. Jak na tom je?
Doufám, že ji čekají ještě tři závody, v Budapešti se běží semifinále i finále. V Diamantové lize má velmi dobrou sezonu, pokaždé byla v elitní trojce, posouvala si osobní rekord. Samozřejmě byla z mistrovství Evropy v Birminghamu zklamaná a bylo pro ni těžké najít motivaci. Navíc byla v nové situaci, v minulosti pro ni znamenal šampionát vrchol sezony a pak už nic důležitého nenásledovalo. Teď ještě přijde finále Diamantové ligy a Ultimate Championships. Pro mladé závodníky je těžší držet motivaci tak dlouho, ale i to je součástí procesu, aby nejen běhala co nejrychleji, ale také získávala tyto zkušenosti. Je dobře, že si to zažije už takhle mladá.
V březnu se stala halovou mistryní světa, už v květnu startovala na Světových štafetách a od té doby závodí. Pozorujete na ní už fyzickou nebo i psychickou únavu?
Oproti atletům, kteří jsou na tenhle kolotoč zvyklí, s tím bojuje o trochu víc, protože je to pro ni nové. Fyzicky zvládá stále dobré tréninky, ale čtvrtka je těžká disciplína a potřebujete být plní energie i po mentální stránce. Po Birminghamu bylo pro ni těžší najít správnou motivaci, ale měli jsme dobrý rozhovor o tom, jak je důležité sezonu po šampionátu nevzdat. Bude to klíčové i do budoucna. Příští rok je mistrovství světa v září a v roce 2028 po mistrovství Evropy olympiáda a pak ještě půlka Diamantové ligy.
Na poslední Diamantové lize v Polsku čtvrtku neběžela, zvolili jste trať 300 metrů, kterou vyhrála. Proč?
Shodli jsme se, že třístovka by byla fajn změna, navíc to měl být silně obsazený závod a Shaunae Millerová-Uibová měla útočit na světový rekord. Nakonec zůstala Lu jako nejlepší ve startovní listině, ale byla to pro ni příjemná změna, když nemusela na Diamantové lize čelit stejným soupeřkám.
Vraťme se ještě do Birminghamu, kde byla ze čtvrtého místa smutná. Byl problém v tom, že byla až přemotivovaná a rozběhla finále příliš rychle?
Roli hrály podmínky. Při semifinále bylo teplo a prvních 200 metrů foukalo do zad, což je obrovská výhoda. Na finále se dost ochladilo a na protilehlé rovince foukalo velmi silně proti. S její postavou bylo oproti ostatním extrémně náročné běžet v takovém větru. Rozhodla se začít velmi ofenzivně, což ji stálo hodně energie, protože vítr jí nepomáhal. Trochu jsem se toho obával, když jsem viděl počasí a že má dráhu nad největšími soupeřkami. Ale to agresivní pojetí běhu se mi na ní líbí, dřív si nevěřila tolik, aby závody rozbíhala tak rychle. Musí se naučit lépe rozvrhnout síly, ale radši vidím, když atletka chce vzít zodpovědnost na sebe, než když se schovává a chce předbíhat soupeřky až v závěru.
Po zlatu na halovém mistrovství světa jste ji označil jako „tichého zabijáka“. Platí to pořád, nebo s úspěchy roste i její sebedůvěra a mění se pojetí běhu?
Tím tichým zabijákem je proto, že v určitých chvílích bývá plachá, klidná a introvertní. Ale jak vstoupí na dráhu, je z ní jiný člověk. Udeří přesně tehdy, kdy to nečekáme.
Překvapila vás něčím letos? Je to pro ni průlomový rok. Poprvé naplno závodila pod vaším vedením, jezdila na nejlepší mítinky, byl na ni tlak jako na halovou šampionku.
U dvacetiletého sportovce nikdy nevíte, jak bude na velký úspěch reagovat. Když jsme po hale začali opět trénovat, trochu jsem ji pozoroval. A měl jsem fakt radost, jak je oddaná tréninku a motivovaná se dál posouvat. To byl klíč k tomu, že i v létě od začátku běhá tak rychle, posunula si osobní rekord o více než sekundu. Ví, že se pořád učí a musí se ještě hodně zlepšit, aby stabilně patřila do špičky.
K vám do skupiny má namířeno i juniorský mistr světa na čtvrtce překážek Michal Rada. Ptal jste se na něj Lurdes? Oba jsou Jihočeši, znají se…
Michal s dvojčetem Ninou s námi absolvoval dva a půl týdne v Jižní Africe. Bavil jsem se o něm i s Lu, ale myslím, že se blíže poznávali až tam. Po pár dnech se bohužel lehce zranil, ale mohl jsem s ním být při rehabilitaci a sledovat jeho oddanost i profesionální přístup i v těch náročnějších chvílích. To bylo podobné s Lu, když musela vynechat loňskou letní sezonu, díky poctivé rehabilitaci se ale skvěle připravila na letošní. A já Michala na tom kempu mohl poznat i jako člověka, zjistit, jaké má nastavení a jak zapadne do skupiny.
Jak vidíte jeho potenciál? Občas ho přirovnávají k mladému Karstenu Warholmovi i díky tomu, že byli oba v mládí úspěšní vícebojaři.
Má potenciál běhat rychle jako Karsten. Oba měli talent na víc disciplín a jak jsem Michala sledoval na soustředění, má výbornou rychlost i nádherně plynulý a efektivní pohyb. Zjistil jsem, že zatím prakticky neběhal aerobní vytrvalost, prostor ke zlepšení je u něj obrovský. Přitom je úžasné, jaké výkony dokázal jako junior zaběhnout. Vzal jsem ho na Diamantovou ligu do Lausanne a z první dráhy proti hvězdám typu Raie Benjamina zaběhl svůj druhý nejlepší čas kariéry. Ukázal, že nemá respekt z velkých jmen, tak se moc těším, co předvede.
Čtvrtka překážek se ale za poslední roky extrémně posunula díky Warholmovi, Benjaminovi a čerstvému světovému rekordmanovi Alisonu dos Santosovi. Jak těžký bude pro Michala přechod mezi dospělou elitu?
Musí se soustředit na vlastní progres. Když běháte 48,5 a ti nejlepší 45,8, může se to zdát složité. Jsem přesvědčený, že pokud zůstane zdravý, pokoří hranici 48 sekund už příští rok, což bude velký krok ke světové špičce. Ale nemůžeme čekat, že během dvou let bude běhat s těmi třemi nejlepšími. Bude to chtít čas.
V halové sezoně se věnoval sedmiboji, dopřejete mu vícebojařské zpestření?
Teď už se bude soustředit na svou hlavní disciplínu. Ale vždycky na trenérských školeních zdůrazňuju, že není důležité, v čem závodíte, ale jak trénujete. Chci, aby si udržel pestrou přípravu s hody, skoky, vytrvalostí i rychlostí. Může házet medicinbalem, dělat odrazy, k tomu není třeba závodit ve víceboji. U svých atletů, kteří se z víceboje specializovali, se vždy snažím zachovat to, co je odlišovalo, třeba lepší koordinaci.
Euforie Michala Rady v cíli čtvrtky překážek na juniorském MS v Eugene.
Soustředění s vámi absolvovala i jeho sestra Nina, dorostenecká mistryně Evropy, kterou letos zabrzdilo zdraví. Bylo nebo je v plánu, že by se i ona k vám přidala?
Bavili jsme se o tom. Měla těžkou sezonu, možná byla ve stavu určitého přetrénování, nebyla zcela fit. Vzhledem k úrovni naší skupiny by byl teď odstup příliš velký a nebylo by to pro její rozvoj správné prostředí. Jsme ale v kontaktu, s ohledem na lékařské zprávy jsem jí dal nějaké rady do tréninku a uvidíme, na jakou úroveň se vrátí, až bude zase zcela fit.
Určitě sledujete i další talenty, co jste říkal na Lindu Botkovou, která v 16 letech zaběhla evropský rekord na překážkách dorostenek i juniorek? Má svého kouče Petra Habáska, ale lákalo by vás mít takový talent jednou ve skupině?
Bral jsem si Lu i Radovi na tréninkový kemp, protože potřebuju zjistit, jak se k těm výsledkům dostali, jak trénovali. A potřebuju je poznat, jakou mají motivaci, atletické IQ. Česká atletika má spoustu mládežnických talentů, ale realita v seniorské kategorii je taková, že tam moc adeptů na medaile není. Lindu jsem předtím moc neznal, samozřejmě ji sleduju, ale je pořád velmi mladá, studuje, určitě to teď není téma. Navíc máte dvojnásobnou mistryni světa na čtvrtce překážek (Zuzanu Hejnovou), tak je vidět, že ne všechny talenty se musí rozvinout v cizině. (úsměv)
Tahákem letošní sezony bývají osmistovky i díky vaší svěřenkyni Femke Broedersové-Bolové, která zrychluje s každým závodem. Čekal jste, že po přechodu ze čtvrtky překážek bude hned v prvním roce takto silná?
Určitě překonala svá očekávání, byla by spokojená s časem kolem 1:57. Mně bylo jasné, že poběží mnohem rychleji, i když měla v únoru menší zranění, tak mě tolik nepřekvapila. Její výkony mi dávají velkou naději pro další dva roky, že ukáže ještě mnohem víc.
Na tiskové konferenci v Bruselu zmínila, jak jste jí říkal, že měla až příliš velký respekt k nové trati a soupeřkám. Teď už zmizel?
Pomohlo mistrovství Evropy, kde zjistila, že zvládne běžet tři závody a ve finále si zlepšit osobní rekord. Když teď pak v Lausanne finišovala těsně druhá, došlo jí, že když udělá vše správně, může bojovat o vítězství i proti olympijské vítězce či mistryni světa. A v Curychu zase předvedla, že umí reagovat na různé taktiky a může běžet i zepředu.
Osmistovka je v Česku hodně sledovaná díky držitelce světového rekordu Jarmile Kratochvílové. Myslíte, že její čas může být v ohrožení i v Bruselu a Budapešti, nebo se na těchto akcích poběží hlavně na vítězství?
Myslím, že letos už rekord nepadne. Souboj o vítězství bude klíčový. Pokud by Audrey (Werrová) měla na Femke náskok dvou tří sekund, pravděpodobně by na něj ještě zaútočila. Ale teď ví, že sebemenší chyba může znamenat prohru. Vždycky bude mít na rameni anděla a ďábla. Jeden bude chtít světový rekord, druhý bude varovat před rizikem prohry. Myslím ale, že Curych byl letos poslední šancí se o ten čas pokusit, o to zajímavější to bude příští rok.
U Broedersové-Bolové jste na sociálních sítích zmínil, že by se mohla po olympiádě představit v sedmiboji v Talence. Myslíte, že na to skutečně dojde?
Bavila se s jednou vícebojařkou, jaký je nejrychlejší čas historie na osmistovce v rámci sedmiboje a je to asi 2:01. Ale vysvětlili jsme jí, že nemůže jen tak nastoupit a běžet rychle osmistovku. Musela by dokončit celý sedmiboj a ještě získat myslím minimálně 5500 bodů. Tak začala počítat, jestli je to reálné, a nadhodila, že po Los Angeles to zkusí. Ale nemůžu garantovat, že na to fakt dojde a motivace jí vydrží. (úsměv)
