Článek
V takřka osmadvaceti letech nováček v českém týmu na velké soutěži Dubnová věděla hned od začátku, že limit bude potřeba skočit. Její pokusy na této výšce nebyly beznadějné, obzvlášť při druhém skoku laťka spadla až po chvíli. "Měla jsem to skočit, ale drbnula jsem si do toho rukou. I takové pokusy umím," litovala chyby.
Skákalo se jí dobře, pomohla jí také změna povrchu. "Tvrdé mondo mi sedělo. Cítila jsem formu, je to velká škoda," řekla smutně a přemítala, že mohla být trochu víc nervóznější, což by jí prý mohlo pomoci. "Ale brečet nebudu, na to už jsem dost stará, i když první nepostupující je ten nejnešťastnější," usmála se nakonec atletka, která se živí v Ostravě jako učitelka.
Největší české naději Lalákové se nedařilo technicky. Svěřenkyně Michala Pogányho letos už přitom skočila o dva centimetry více, než bylo dnes nutné k postupu. "Očekávala jsem vyšší limit. Takže mě potěšilo, že je tak nízký, protože jsem věděla, že to je v mých silách," uvedla. Nakonec ale nezdolala ani 190 cm. "První dva pokusy jsem se moc blízko odrážela, třetí jsem nezvládla," uvedla.
Strakové chyběly tréninky z úvodu sezony, kdy se potýkala s bolavými zády. "Pořád jsem měnila rozběh, tady jsem měla letos už pátý," kroutila hlavou nad svým výkonem 183 cm. "Musím to zranění pořádně doléčit a připravit se na halu, kde mi to jde," dodala.
