Hlavní obsah

Nejmladší Zídek dostává cenné rady od rodiny i za oceán

Praha

Pro basketbal má 20letý Jan Zídek mimořádné genetické předpoklady, zářili v něm děda Jiří i jeho otec, který byl prvním českým hráčem v NBA. Někdy taková rodinná zátěž může být i nesnesitelnou tíhou, takže ještě před rokem a půl hrál talentovaný pivot jen druhou ligu za Radotín a přemýšlel, že se sportem úplně sekne.

Foto: Foto archiv Jana Zídka

Jan Zídek má basketbal v genech, pod košem je jako doma.

Článek

Pak ale vnuk českého Basketbalisty století znovu našel chuť v americké univerzitní soutěži NCAA a nyní mu přišla i pozvánka na soustředění reprezentantů do 24 let. „Moje basketbalová budoucnost byla na konci roku 2018 dost nejistá. Nakoplo mě, když jsem si uvědomil, že v Americe ji lze spojit i se vzděláním. Hned první rok na škole Pepperdine jsem zjistil, jaký mám herní potenciál, a přestal jsem se bát tvrdé práce," vykládá nejmladší ze Zídků.

V duchu rodinné tradice dlouho působil v USK Praha, neměl tam s jménem Zídek ale lehkou pozici. „Tlak i obří stopy dvou legend, do nichž jsem vykročil, jsem na sobě cítil odmala. Nevyhnul jsem se srovnávání ze všech stran. Soutěživost i snahu být maximálně úspěšný mají Zídkovi v genech, já k nim musel ještě trochu dozrát," vysvětluje, proč dal na doporučení otce, který v roce 1995 získal univerzitní titul s týmem UCLA z Los Angeles.

Slavní předci
Děda Jiří (76)
Medailista z ME 1967 a 1969, kdy s VŠ Praha vyhrál i Pohár vítězů. Člen Síně slávy FIBA.
Otec Jiří (46)
V NBA odehrál za tři sezony 135 zápasů za Charlotte, Denver a Seattle. Se Žalgirisem Kaunas získal v roce 1998 euroligový titul.

Jan Zídek zakotvil v nedalekém Malibu a vede ho tam věhlasný Lorenzo Romar. „Ještě jako asistent zažil už tátu, možná i proto se o mě kouč dost stará, ptá se na školu i jak se adaptuju na tréninky. Protože jsem extrovertní typ a beru věci s humorem, zapadl jsem dobře," říká student magisterského oboru Business administration. „Škola je kreativní, student musí projevit názor a neučit se tolik věcí nazpaměť. Na hřišti bylo ode mě až drzé, kolik jsem jako prvák měl střel v zápase, ale všichni to respektovali. Trenér mě vnímá jako scorera," oceňuje.

Foto: Sport.cz

Jan Zídek nastupuje ve vysokoškolské soutěži NCAA za tým univerzity Pepperdine.

Studuje pouhých 40 minut jízdy od otcovy alma mater. „Od táty s dědou neustále slyším, makej, dívej se kolem sebe a sbírej zkušenosti. Oba chtěli, ať v zámoří hraju tvrdě a přitom chytře. Ať co nejvíc využívám předností, což je u mě střelba a úsilí pod košem," líčí Zídek a ví, že jen tím může i smazat handicap nižší rychlosti.

V USA prožil i šílené nedělní lednové dopoledne, kdy při nehodě vrtulníku tragicky zemřel slavný Kobe Bryant. „Stalo se to při silné mlze v kaňonu nedaleko Pepperdine, slyšeli jsme až do kampusu sirény záchranářů. Lidi tady byli v šoku z toho, že taková legenda přišla náhle o život," vykládá Zídek, jenž zůstává i v zámoří pod přísným dohledem předků.

„Děda mi do Ameriky volá pořád. O škole při takovém hovoru padne jedna věta, ale o trénincích a zápasech se pak můžeme bavit hodinu. Naopak táta mi zase cpe do hlavy především to, abych měl vzdělání, hodně mu záleží na mém osobním rozvoji," vysvětluje.

Otec Zídkovi nic nesleví ani v basketu. „Tátovy rady jdou hodně do detailu, přece jen má zažitější modernější basket než děda. Když teď doma vidí, že nic nedělám, už do mě hučí, ať vezmu míč, nebo ať jdu běhat. Pořád připomíná, že je důležité být psychicky odolný, jenže on byl úplný maniak na trénink," směje se 205 cm měřící potomek, který váží přes sto kilo.

Táta byl ještě robustnější. „Nebudu asi nikdy takové monstrum pod košem jako on, mojí předností je spíš hra zvenku. Vnímám ho ale jako skvělého mentálního kouče, každá jeho zkušenost mi pomáhá. I když, jak má problémy s koleny a kotníky, jeho sporty jsou teď spíš plavání a kolo," přibližuje nejmladší člen slavného basketbalového rodu.

Reklama