Článek
Když dorazil na kemp národního týmu do Poděbrad, zůstával nohama na zemi. Věděl, že se do finální nominace pro zápasy s Řeckem a Velkou Británií nemusí dostat. Jenže zatímco jeho klubový parťák Martin Svoboda se do vyvolené čtrnáctky nevtěsnal, Sýkora ve čtvrtek sedl na letadlo a zamířil směr Pireus.
„Je to neuvěřitelné. Vůbec by mě na začátku sezony nenapadlo, že se může něco takového stát,“ rozplýval se student práv.
Jenže není se co divit. Jen letmý pohled do statistik nejvyšší české soutěže stačí, aby bylo jasné, že Sýkora je na domácí poměry výjimečným hráčem. V doskocích (11,9 na utkání) ani asistencích (9 na zápas) nemá konkurenci a je symbolem vzestupu píseckých Sršňů v posledních letech.
Čeští basketbalisté si zatrénovali v Hale míru a přátelství.
Jako by měl pořád problém uvěřit, jak rychlý posun směrem vzhůru zažívá. „Být ve výběru s hráči, ke kterým jsem vzhlížel, je neskutečné,“ rozplývá se.
Ale pozor, pozvánka do reprezentace zdaleka neznamená pro Sýkoru konečnou. Minimálně další dvě sezony plánuje zůstat v Písku, kde kolem něj staví tým, a pak se uvidí. „Tohle není můj vrchol, spíš mě to namotivuje,“ tvrdí o účasti v kvalifikačních bojích o postup na EuroBasket 2025.
Debut to nebude jednoduchý, vždyť Řecko je favoritem skupiny, navíc by na tribunách v Pireu mělo hřímat ke třinácti tisícovkám fanoušků. „Snad to tak bude, chtěl bych to někdy zažít na vlastní kůži,“ zasní se. „Je to splněný sen, užívám si každý moment.“
Basketbalista Vojtěch Sýkora na archivním snímku.
