Hlavní obsah

Bouračka ho stála nohu. Po roce se vrací na ovál

Sean English z Michiganu byl zdravý a živý 16letý kluk se zálibou v atletice a slibnou budoucností. Na začátku dubna minulého roku byl spolu se svými rodiči svědkem dopravní nehody, při které se převrátil džíp s několika mladými lidmi. Nezaváhal ani na chvíli a běžel jim na pomoc. Na místo autonehody se ale po chvíli nekontrolovatelně přiřítilo další auto. Vůz na místě zabil Seanovu známou a smetl i samotného chlapce. Náraz mu utrhl pravé chodidlo, Sean později přišel o celou nohu od kolena dolů. Druhou těžce poškozenou nohu se podařilo zachránit. Po více než roce se Sean opět postavil na start své oblíbené čtyřstovky, aby reprezentoval svou školu a sportovní klub. Doběhl sice poslední, pozornosti a poct se mu ale dostalo mnohem víc než vítězi.

Foto: Profimedia.cz

Sean English se rok po nehodě dokázal vrátit zpátky na trať. (ilustrační foto)

Článek

Talentovaný běžec se vrátil zpátky na trať. S jediným rozdílem ve své mysli. Tentokráte se nesoustředil na vítězství. Ne na vítězství v závodě ve smyslu proběhnutí přes cílovou čáru jako první. Soustředil se na vítězství nad následky své otřesné nehody. Koncentroval se na to, aby dokončil, doběhl celou trať. Na dosaženém čase nezáleželo. Jedno jediné kolo na atletickém oválu pro něj v tu chvíli znamenalo celý svět.

„Cítil jsem se jako nějaký jogger utopený v bolestech," zavtipkoval Sean v cíli pro server Michigan Live. „Prvních 200 metrů, do poloviny závodu jsem se smál a užíval si to. Pak mě zasáhly takové bolesti, že jsem na tvář nedokázal vrátit úsměv. Bolel mě každičký sval v těle," rozvedl svoje pocity mladý navrátilec a pokračoval: „Nohy mě strašně bolely. Upřímně bych se vůbec nedivil, kdybych v té chvíli upadl. Nohy jsem měl tak unavené, že bylo strašně těžké zvedat kolena."

„Všichni jsme moc šťastní, že tu máme Seana a že zůstává naším členem," řekl kouč a uslzený otec mladíka, který byl očitým svědkem jeho nehody, jen dodal: „Jsem na tebe moc pyšný!" Sean odstartoval při tomto svém prvním závodě v tílku svého otce, v němž on sám před několika desítkami let reprezentoval tentýž atletický klub. Svůj heroický výkon Sean tentokráte věnoval památce doktorky Synthii Rayové. Ta zemřela, když chtěla pomoci ostatním zraněným, při stejné nehodě, jaká stála Seana jeho nohu.

Sean věří, že běhání zůstane součástí jeho života i nadále. Tento týden má podstoupit další operaci zápěstí a dost možná, že jeho dolní končetiny budou také potřebovat ještě další lékařské zásahy. Pro něj samotného je ale obrovskou satisfakcí, že školní rok, který začínal v kolečkovém křesle, dokončí už opět jako běžec.

Reklama

Související témata: