Hlavní obsah

Neskutečné! Smetlo ho auto, má zlomené obě nohy, ale výzvu nevzdal

Aktualizováno

Kai Markus se v polovině března tohoto roku vydal na vskutku šílenou pouť, v rámci níž chtěl běžet z Hamburku do čínské Šanghaje. Svoji cestu měl spočítanou na 237 dní, 12 000 kilometrů přes osm různých zemí. Auto, které se mu nevyhnulo, překazilo jeho pouť. Kai ale i s oběma nohama v sádře pokračuje dál.

Foto: facebook K. Markus

Kai Markus není z těch, kteří se vzdávají lehce.

Článek
Fotogalerie

Němec Kai Markus, který se oženil s Číňankou, přišel na šílený nápad, že obě tyto „své" země spojí jedním velkým epickým během bořícím vzájemné předsudky panující v obou státech. Až do konce září vycházelo všechno perfektně a on se stále více blížil svému cíli. Na cestě strávil 202 dní a za sebou měl už více než 11 000 kilometrů. Osud však zasáhl krutou rukou.

Kai právě běžel na okraji silnice, když si všiml, že se jakýsi neopatrný řidič řítí přímo na něj. Podařilo se mu na poslední chvíli uskočit, ale štěstí to bylo pouze částečné. Po dopadu Kai uklouzl a zřítil se do hlubokého příkopu, o jehož dno si zlomil obě nohy. Okamžitě věděl, že se stalo něco opravdu špatného, a zalarmoval svou čínskou ženu. Ta mu zavolala záchrannou službu a Kai Markus byl převezen do nemocnice. Rentgen potvrdil frakturu obou patních kostí. Okamžitá operace ale nebyla možná. Nohy byly příliš oteklé, a tak bylo nutné počkat, až otok splaskne.

Kai tak měl spoustu příležitostí a času přemýšlet, co bude dál. Součástí jeho běžeckého projektu byly i takzvané kulturní dny sloužící ke vzájemnému porozumění lidí ze dvou tak odlišných zemí a kultur. A jednu takovou přednášku měl Kai naplánovanou i na následující den po nehodě. Jako člověk s velkou sebedisciplinou a odhodláním se nechtěl vzdát. Na přednášku se vypravil na invalidním vozíku. Možná právě jeho obrovská vůle hovořila ten den jasnější řečí než tisíc jeho slov.

 

For me, who was on the road more than 200days and www.runmysilkroad.com more than 11000km it's horrible be bent to bed. Nearly getting crazy. But I don't have a chance. Now need buy wheelchair, 2 aircast walker and many other supporting things for the first time after leaving hospital. I try keep myself fit and energetic and find more and more crazy ideas. But the funny thing is: all my room mates here try doing exercise now as well. Everyone on his own level. But isn't it amazing. We all influence us positive, share food and stories, play with children, learn language and try to smile as much as possible. The good thing will win... ------------ . . . . . ----------- #каймаркус #IY2017 #runmysilkroad #youshouldrunhere #hamburgtoshanghai #runwithkai #kaimarkus #361europe #361degrees #361china #onedegreebeyond #runningforacause #runningformylife #runningform #runninghigh #childrenhappy #childrenmakeyousmile

Příspěvek sdílený Kai Markus (@runmysilkroad),Říj 8, 2017 v 6:42 PDT

Operaci bylo možné provést až týden po nehodě. Lékaři rozhodli o nutnosti použít titanové dlahy a šrouby. A následně pacientovi doporučili hodně odpočívat. Běžec ovšem ihned poté začal na nemocničním lůžku provádět všemožné cviky, aby rehabilitaci uspíšil. A k témuž motivoval i ostatní pacienty na pokoji. Tohle Čína asi ještě nezažila.

Už od začátku běhu dělal Kaiovi support jeho kamarád Victor. Ten řídil doprovodné vozidlo Volkswagen Brouk s miniaturním obytným přívěsem. Na zastávkách Victor na Kaie čekal pohodlně usazen s hrnkem kávy a cigaretou v ruce. V tentýž den, kdy Kai skončil v nemocnici, se Brouk porouchal. Pro oba muže to znamenalo stopku a přemýšlení, co dál. Nakonec se domluvili, že Victorovy pohodlné dny skončily. Vyrazili jako tým, dokončí jako tým. Když nemůže běžet Kai, poběží Victor.

Victor ale není běžec a není příliš trénovaný. Cvičit začal až na naléhání svého přítele na jejich společné cestě. Teď poběží každý den 20-25 kilometrů, zatímco Kai ho bude všemožně podporovat a také se nadále věnovat svým putovním přednáškám. Společně by měli dorazit do cílové Šanghaje v polovině prosince.

Reklama