Hlavní obsah

Vše, co jste kdy nepotřebovali vědět o běhání, a nenapadlo vás se zeptat (VI)

Ulánbátar

Kdyby bylo běhání jen o střídání levé a pravé nohy, bylo by se světem něco v nepořádku. Naštěstí mají stejný názor profesionální i amatérští atleti zásobující média svými nejneuvěřitelnějšími příběhy. Možná právě dnes zjistíte, že na tvář správného běžce patří alespoň malý náznak úsměvu. Aktéři šestého dílu našeho seriálu se o to každopádně vynasnaží.

Foto: Profimedia.cz

Vážně jsem v tom Berlíně vyhrál! Tak ne, prokoukli to...

Článek

Bývalý guvernér mexického distriktu Tabasco a neúspěšný kandidát na prezidenta Roberto Madrazo Pintado se účastnil roku 2007 proslulého maratónu v Berlíně. Domů si však kromě svého ex-guvernérského kabátu odvážel ještě jeden ‒ ušitý celý z ostudy. Představitel středoamerické politické strany natřené nazeleno byl diskvalifikován pro podvod. Snad jej prozradil jeho gangsterský knírek, možná to byly jeho neupřímně švidravé oči... či snad bylo organizátorům nápadné, že borec mezi 20. a 35. kilometrem překonal světový rekord v běhu na 15 kilometrů o 20 minut? Jisté je to, že Pintado se z vítězství ve své věkové kategorii netěšil příliš dlouho. A s otevřenou náručí jej nevítali ani v Mexiku. Tisk hovořil o jistých „politických nepokojích".

ČTĚTE TAKÉ: Vše, co jste kdy nepotřebovali vědět o běhání, a nenapadlo vás se zeptat
I. díl
II. díl
III. díl
IV. díl
V. díl

Britský atlet Ron Hill debutoval na maratónské trati v roce 1961 s časem 2:24. Jeho lakonický komentář k závodu zněl: „Nikdy více!" O pár desetiletí později měl Hill na kontě přes stovku maratónů, titul mistra Evropy na této trati i zápis v tabulce světových rekordů, kde se jeho výkon vyhříval tři roky.

Ingrid Kristiansenová z Norska vyhrála v roce 1985 maratón v Londýně novým ženským světovým rekordem 2:21:06, přičemž předchozí rekord vylepšila o více než čtyři minuty. Mezi nadšenými diváky byla tehdy také Britka Paula Radcliffová, kterou podívaná mocně inspirovala. Ta je nyní už bezmála třináct let držitelkou stávajícího světového maratónského rekordu v kategorii žen.

Na letní paralympijské hry 2012 v Londýně najali organizátoři více než dvě desítky psů jako další druh podpory postižených atletů v olympijském městečku.

Při lipském maratónu v roce 2006 přidělal německým organizátorům několik vrásek na čele neznámý běžec bez startovního čísla. Patrně šlo o nějakého fanatického nadšence, který přecenil síly a uprostřed svého neoficiálního výstupu se rozhodl prvotní cíl přehodnotit. Ze značené trasy závodu plynule odbočil. Během již značně znavený dav atletů za ním však nebral v úvahu původní značení trati, ale následoval běžce před sebou jako smyslů zbavený. V ten rok z nějakých nevysvětlitelných příčin mnoho z účastníků své osobní rekordy nezlepšilo.

Manželský pár Emila a Dany Zátopkových se nejen přesně ve stejný den narodil ‒ 19. září 1922, ale ve stejný den také získal zlatou olympijskou medaili. Stalo se tak roku 1952 v Helsinkách, kdy Dana získala zlato v hodu oštěpem a Emil v běhu na 5000 metrů. Pro Emila Zátopka to ale byla již druhá zlatá medaile. První získal 20. července v běhu na 10000 metrů. Následovala ještě třetí o sedm dní později, tentokráte za maratón, který běžel poprvé v životě.

Teprve před 44 lety byl v New Yorku povolen start na závodech také ženám. V roce 1972 zároveň vyšel zákon, dle kterého požívají ženy ve Spojených státech rovnoprávné postavení ve všech oblastech vzdělávání ‒ včetně sportu. Do té doby se věřilo, že po uběhnutí několika mil budou ženy neplodné. My naopak dnes pevně věříme tomu, že maratónci mají vysoce nadprůměrnou hemživost.

Reklama

Související témata: