Hlavní obsah

Boj o Tokio je masakr. České reprezentaci hrozí historický půst

Praha

Teď test formy v podobě mistrovství Evropy. A za pár dní bitva o olympiádu. Nejdůležitější akce roku. Poslední šance, jak si účast v Tokiu zajistit. Česká zápasnická reprezentace se chystá na světovou kvalifikaci do Bulharska. Od 6. do 9. května bude bojovat o splnění snu. Na hry postoupí z každé kategorie jen finalisté. „Prostě musíme, musíme. Teď to bude o tom, kdo to chce nejvíc,“ hecuje všechny Artur Omarov. Více už v našem videu.

Boj o olympiádu je masakr. Čeští zápasníci mají poslední šanci na TokioVideo: Sport.cz

 
Článek

Artur Omarov měl k olympijské účasti blízko už několikrát, ale pokaždé krůček chyběl. Naposledy v březnové evropské kvalifikaci. Od Tokia ho dělila jediná výhra. „Stalo se mi to už pošesté. Vždycky je to pro mě psychicky hrozně náročné, že jsem takhle blízko...Ale teď už to prostě musím urvat. Už si to nesmím nechat utéct," doufá dvaatřicetiletý reprezentant.

Věří si i jeho reprezentační kolega Oldřich Varga. Ani on neměl v evropské kvalifikaci do Tokia daleko. Ale neuspěl. I vinou zranění, kvůli kterému v těchto dnech vynechává ME. Natrhl si šlachu a na prstu teď nosí speciální dlahu. „Pořád to mám nateklé, nemůžu s tím pořádně zápasit. V tréninku je to hodně nepříjemné, ale na závodech se to nepočítá. Tam se prostě jde. Zatejpuje se to a jde se," je odhodlaný nastoupit i přes bolest.

Foto: Lenka Bartáková

Zápasníci Oldřich Varga a Petr Novák na tréninku reprezentace

A jde ještě dál. Je připravený i na to, že by mu už navždy zůstal prst ohnutý. „Uvidím, jak to bude potom. Holt už třeba prst nikdy nenatáhnu. Ale na tohle všechno se na závodech zapomíná," říká Varga. „Kdybych byl normální člověk a mohl se v klidu léčit, myslím, že to bude v pořádku. Ale protože člověk musí trénovat, tak to furt namáhá, a to tomu moc nepomáhá."

Víc v klidu je jeho reprezentační kolega Petr Novák. Zápas už totiž bere jen jako bonus. Chodí normálně do práce, má rodinu a sport je pro něj relax, při kterém na chvíli vypne. „Dřív jsem to dělal na plný úvazek, nic jiného pro mě neexistovalo. A když se něco nepovedlo, byl jsem z toho hrozně špatnej. Byl to pro mě konec. Teď vidím výhodu v tom, že nejsem psychicky tolik svázanej. Říkám si, život jde dál. A když se něco povede, je to taková nástavba k normálnímu životu."

Komu se nakonec podaří turnaj poslední šance zvládnout? Kdo dotáhne na začátku května své úsilí až do kýženého cíle? Kromě mužské reprezentace je ve hře ještě Adéla Hanzlíčková. „Je to adept, u kterého všichni věříme, že se tam dostane," dodává reprezentační trenér Václav Scheiner. „Kdyby se tam nedostala ani ona, ani nikdo z kluků, tak by to bylo poprvé v historii, co by český zápas nebyl na olympiádě."

Snad se to nestane.

Reklama