Hlavní obsah

Hrával po boku Voráčka či Frolíka. Po zranění skončil s hokejem, přesto si žije svůj sen

David SuchýSport.cz
23. 10. 2021 8:41

Být úspěšný ve dvou sportech musí být sakra těžké. MMA zápasník Miroslav Brož, který aktuálně zápasí pod organizací OKTAGON MMA, se v mládi naplno věnoval hokeji, ve kterém to dokonce dotáhl do reprezentace. V jedné kabině se přitom potkával se jmény jako Jakub Voráček, Michael Frolík, Jozef Stümpel či Žigmund Pálffy. V době, kdy ho čekalo mistrovství světa hráčů do osmnácti let, se zranil. Právě toto zranění ho nadobro vyřadilo z hokeje a v současné době se krom zápasení v kleci věnuje trénování dětí. Nejen o tom, se Miroslav Brož rozpovídal v našem rozhovoru.

Foto: OKTAGON MMA

Miroslav Brož (vlevo) a Christian Jungwirth na vážení před turnajem OKTAGON 24.Foto: OKTAGON MMA

Článek

V mládí jste hrál hokej, proč jste s ním musel skončit?

Měl jsem slušně našlápnuto, ale zranil jsem se. Měl jsem jet na mistrovství světa hráčů do osmnácti let, kam měl jet třeba také Jakub Voráček, Michael Frolík nebo Michal Neuvirth. Zhruba dva měsíce před turnajem jsem dostal zápal plic. Byl jsem dva měsíce doma a pak, když jsem se vrátil na led, tak jsem udělal nějaký zákrok, při kterém jsem si asi natrhl tříslo. Absolvoval jsem spoustu vyšetření, ani magnetická rezonance mi nic neprokázala. Bylo mi řečeno, že je to možná psychosomatické. Půl roku jsem tak nehrál. Do áčka Slavie místo mě šel Dominik Furch, takže mi ujel jeden vlak. V reprezentaci místo mě šel Jakub Kovář, to mi ujel druhý vlak.

Jak se vyvíjela vaše hokejová kariéra?

Zhruba v deseti jsem začal chytat a rok poté mě koupila Slavia. Od čtrnácti jsem byl v reprezentaci, kde tehdy byli úžasní hráči jako Michal Neuvirth, Jakub Voráček, Michal Frolík nebo Jiří Tlustý. V patnácti jsem začal trénovat s áčkem Slavie. To byla zrovna výluka v NHL. Trénovali tu například Jozef Stümpel nebo Žigmund Pállfy. Zranění třísel přišlo před v osmnácti letech před MS.

Miroslav Brož byl za rváče. V parádní přestřelce porazil na body Němce JungwirthaVideo: Oktagon TV

Jste s někým z nich stále v kontaktu?

V kontaktu jsem třeba s Jirkou Tlustým. Potkávám se i s kluky, se kterými jsem hrál na Slavii.

Nemrzí vás zpětně, že jste s hokejem musel skončit?

Nemrzí. Já jsem si uvědomil, že tu jsem pro to, abych ty děti trénoval. Já na to mám cit. Mrzelo mě to ze začátku, s odstupem času ale vím, že jsem na to asi ani neměl hlavu. Pro mě je mnohem lepší individuální sport.

Co následovalo po konci v hokeji?

První, co bylo, tak jsem šel na trénink thai-boxu, poté jsem se začal věnovat MMA. Všichni mi říkali, co blázním, že se nikam nedostanu ve dvaceti letech. Dnes ty lidi, co mi to říkali, tak mi píšou, jak mě respektují.

Foto: OKTAGON MMA

Miroslav Brož (vlevo) porazil těsně na body německého kelta Christiana Jungwirtha.Foto: OKTAGON MMA

A kdybyste si měl vybrat pouze jeden koníček? 

Je to padesát na padesát. MMA miluji, miluji i ty děti. Ono vám to doplňuje. Někdy vás štvou tréninky a jdete na hokej a děti vás přivedou na jiné myšlenky. Nebo naopak. Když jste z trénování dětí unavený, tak jdete na MMA trénink a tam se vybijete. Já si žiji svůj sen. Dělám to, co umím, to, co mě baví.

Jak vypadá váš klasický den, když musíte skloubit oba koníčky?

Většinou vstávám v pět a zhruba do sedmi, osmi mám led s dětmi. Pak jedu do na svůj první trénink, což je buď silový trénink nebo box. Poté se najím, na chvíli si lehnu a mám nějaké schůzky. Večer mám další trénování v hokeji a pak druhou fázi v MMA. Záleží ale, jaký je zrovna den v týdnu.

Máte za sebou dvě výhry v řadě. Jak se na ně zpětně díváte?

Lidé se mě ptali, proč jsem si vzal Jungwirtha jako prvního soupeře v nové váze. Já měním svůj styl, chci se jít rvát a k tomu potřebujete mít frajera, který do té války s vámi půjde. Dokonce dnes všichni o našem zápasu mluví jako o jednom z nejlepších zápasů. Dawa je šikovný, dobrý postojař. Věděli jsme ale, že na zemi bych měl být lepší a rozhodně silnější. Navíc zvolil velice dobrou taktiku. Já jsem nějaké ty pušky dost cítil, dělal jsem, že nic. Furt jsem šel dopředu, což ho trochu zlomilo. Říkal jsem, že rozhodně vyhraje ten, kdo má větší srdce a kdo bude větší rváč. Byl jsem připravený tam nechat všechno. Věděl jsem, že nemá zas tak dobrou obranu proti takedownům. Hodně se vysílil, zvedl a pak jsem ho hodil znovu. Ani jsem nepřemýšlel nad tím uškrcením, prostě jsem ho chtěl dobít.

Nebyla to ale zrovna ukázkové škrcení.

To nebylo škrcení, to bylo lámání. Řeknu to úplně narovinu, rozbíjel jsme ho těmi údery. Trefil jsem dvakrát bradu. Cítil jsem, že má chycenou čelist. Jak jsem hodně silový typ, tak to klidně vezmu před čelist. Klidně mu to zlomím. Když jsem mu ji chytil, tak jsem cítil, jak se mu rozjíždí. Doufal jsem, že to urvu.

V OKTAGONU máte zatím tři porážky. Která vás nejvíce štve?

Běle, určitě Běle. Nejvíc mě štve porážka s ním. Jsem si naprosto jistý, že to ukončili brzo, byl jsem při vědomí. S Malachem jsem sice prohrál, ale myslím si, že to rozhodčí mohli dát i mně. Mě samotného ten zápas nebavil, ale taktiku jsem dodržel. Kvůli třem úderům v posledních patnácti, dvaceti vteřinách jsem prohrál. Třináct minut jsem dělal zápas, poslední dvě minuty jsem vytuhl a kvůli dvěma minutám jsem prohrál. Ďatelinka byl to nejlepší, co mě mohlo potkat. V prvním kole jsem toho dost sežral. Kdybych vydržel do konce prvního kola, třeba by to bylo ještě zajímavé. Naše taktika byla, že ho nemám házet, že ho mám vysilovat. Mysleli jsme si, že nebude mít zas takovou sílu v úderech. Když jsme viděli jeho zápasy předtím, tak to bylo spíše takové, že jen vyhazoval ruce. Pak ale vystřelil pravá, levá a byla to fakt bomba. Před zápasem jsem to měl 8-0. Všichni si mysleli, že ho přejedu a najednou hejty. Musel jsem si zažít porážku, kterou jsem naposledy zažil v amatérech.

Co případná odveta s jedním z nich?

S Ďatelinkou to pro mě absolutně nepřipadá v úvahu. Myslím si, že není proč. I pro něj by to byl zbytečný zápas. S Bělem jsme chtěli hned odvetu, ale oni nechtěli. Teď už mě nezajímá. Já ho ale chápu. On mě porazil, má mě zeleného a proč by tedy riskoval, že by to třeba dopadlo jinak. Jediný, s kým bych možná chtěl odvetu, je s Malachem. Jsme ve stejné váze. Beru to ale i z jejich pohledu. Kdybych vyhrál já, tak bych žádnou odvetu nešel.

Po dvou porážkách ve střední váze jste přešel do veltru. Co vás k tomu vedlo?

Musel jsem pochopit, že 84 kg není moje váha. I trenéři mi to říkali. To je to moje ego. Přišla porážka a ta mě donutila to řešit. Po porážce s Ďatlem mě naťuklo, že by se asi mělo něco změnit. Já jsem ale neposlechl a šel jsem dál. Logicky tak musela přijít další porážka. Kdybych vyhrál s Bělem, tak by to byla největší chyba, co bych já mohl přijít. Kdyby porážka s Kubou Bělem nepřišla, zůstal bych v 84.

Se shazováním tedy nemáte problém?

Vůbec. Já umím dobře pracovat s vodou, nemusím jít úplně na krev. Čtyři týdny před zápasem s Jungwirthem jsem měl 96 kg. To byla ale hodně voda, se kterou umím pracovat. Po týdnu jsem odjížděl z Polska a měl jsem 87. Nemusím jít úplně na krev. Den před vážením mám kolem 81 a pak to postupně shazuji.

A lidi pískali. Jakub Běle porazil v 1. kole na TKO Miroslava Brože. Ten se hodně zlobil na rozhodčíVideo: Sport.cz

Ve veltru se nyní schyluje k titulové bitvě mezi Petrem Knížetem a Davidem Kozmou. Kdo podle vás vyhraje?

Za mě je to 50 na 50. Petr je veterán, obrovská legenda české MMA scény. Všichni tu mluví o Vémolovi, který se postaral o ten vzrůst českého MMA, což je neoddiskutovatelné. Kníže je ale na tom, co se týče MMA podle mě úplně stejné. Nemít zraněnou nohu, tak je dávno v UFC a nebyl by tam do počtu. Kozma je super kluk, mám ho velmi rád. Hodně spolu trénujeme, byli jsme spolu v Polsku. David byl po té první porážce hodně naštvaný. On tu odvetu celou dobu chtěl, podle mě je rád, že to dopadlo. Bude to super zápas.

Jaké jsou vaše další plány? Máte už domluvený nějaký další zápas?

Chtěl bych zápasit 30. prosince na Oktagonu 30. Psali jsme Ondrovi Novotnému. Naťukáváme ho, jestli nám dá na ten prosinec zápas. Je to i díky tomu, že snad poprvé jsem po zápase nemám domlácenou půlku hlavy, jen mám trochu chycená žebra.

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

Příspěvek sdílený MIROSLAV BROŽ (@inkvizitor_mma)

Zahraniční angažmá vás neláká?

Pokud jsme tady spokojený, tak nemusím nikam chodit. Nějaké nabídky sice přišly, ale nic takového, aby mě to přesvědčilo. Já jsem dost konzervativní. Mám rád zápasení doma. Mám tu své děti a práce mě baví. V minulosti jsem měl nabídku z Bellatoru. Měl jsem mít zápas s Vasilevskim, kterému odpadl soupeř a já jsem měl být jako potrava.

Proč si myslíte, že MMA šlo v posledních letech raketově nahoru?

Lidé mají rádi, když se ostatní řežou a oni se u toho mohou bavit. V koroně to byla jediná zábava, která byla, a i díky tomu to vylétlo. Já sice nejsem moc na to hejtování a nadávky, ale je to i díky tomu. Dva frajeři se dlouhou dobu hejtují a lidé jsou pak na to zvědaví.

Reklama

Sdílejte článek