Článek
Kincl přitom do zápasu vstupoval s obavami, zda vydrží jeho nedávno zlomená očnice, kvůli níž dokonce částečně omezil přípravu a rovněž vynechal prosincový souboj v O2 areně. Vyplatilo se. Polský nájezdník Wawrzyniak ovšem nedal kůži zadarmo. Od druhého kola dokonce začal mít navrch, velice nebezpečně hrozil ve všech aspektech boje a vypadalo to, že se pro český tábor píše překvapivě krutý scénář.
Jenomže šampion Kincl v závěru třetího kola vytasil senzační škrcení zvané arm-triangle choke, kterým rozradostnil nejen sebe, ale i zaplněnou Ostravar Arenu. A byť 34letý bijec nepodal zrovna přesvědčivý výkon, přesto potřetí v řadě uhájil šampionský trůn. Balvan, který mu spadl ze srdce, byl dost možná slyšet i v jeho rodném Hradci Králové.
Zápas jste netradičně ukončil na škrcení, jak vás to napadlo?
Jelikož jsem měl naplánovaný zápas až někdy na jedenáctou hodinu večer, tak jsme byli před odjezdem na halu dlouho na hotelu. Zrovna v tu chvíli probíhal jeden zápas, který komentoval Ondřej Novotný s tím, že nastupuje borec s hnědým pásem v brazilském jiu-jitsu. Masakr na submise a ukončení, ale že už nikoho neutáhl jedenáct let v MMA zápase. Zeptal jsem se týmu, kdy naposledy jsem já někoho ukončil na škrcení…
Co jste zjistili?
Projížděli jsme historii a zjistili jsme, že to nejspíš byl jeden zápas v organizaci XFN. Řekl jsem: Hele, dneska to musíme ukončit na submisi, bylo by dobré, kdyby to tak vyšlo. První výhru v Oktagonu jsem totiž měl na body, poté bylo KO a zase body. Chyběla mi submise, která se nyní povedla.
Prohrál, ale fanoušky nadchl. Vladimíru Lengálovi už v prvním kole Torres rozkopal nohu, přesto to nevzdalVideo: Sport.cz
Bylo to jedno z nejtěžších vítězství?
Když to vezmu se všemi věcmi okolo, přípravou a klacky pod nohy, které padaly, to bylo jedno z nejtěžších vystoupení a vítězství. Zároveň i nejcennější. Když se pak člověk k tomu zpětně vrátí, tak jsou to nejpamátnější momenty. Například když jsem vyhrál s Lohorém, kde mi všechno krásně sedlo, tak si pak člověk v šatně může říct, že to bylo až příliš snadné. Tohle bylo pro mě perfektní z hlediska všech těch emocí a věcí okolo.
Jak jste to zvládl se zlomenou očnicí, která nebyla stoprocentně zahojená?
Očnice byla zlomená tady (ukazuje pod levé oko), ale Polák po ní vůbec nešel. Nemám tu ani tečku… Ale počítal jsem s tím, dělal bych to úplně stejně. Takhle to má vypadat. Když se zápasník rozhodne vrátit zbytečně brzo po nějakém zranění, tak ten druhý mu to má nechat sežrat.
Myslel jste na zranění během zápasu?
Nemyslel, dokonce už ani v šatně, ale bylo to samozřejmě vidět. Když se k tomu vrátím zpětně, tak i v zápase jsem cítil, že jsem moc uhýbal, aby, jak byl dlouhý, něco netrefil a já nemusel po duelu na operaci. Byly to ty věci z tréninků, kdy člověk do toho nechce dostat a vyhýbá se tomu za každou cenu. Určitě to v zápase odehrálo svou roli.
Na začátku duelu jste několikrát inkasoval kolenem do suspenzoru, jak moc to bylo frustrující?
Hodně. Nevím, jak vy, ale můj tým to slyšel, hned ten první úder. Přišlo druhé a následně třetí koleno, které jsem reklamoval. Šlo to sice víc ze strany, ale furt to trefilo suspenzor. A jelikož jsem dostal předtím dvakrát nakopáno, tak to nebylo příjemné. Nejhorší bylo asi to druhé, kdy jsem potřeboval pauzu. V tu chvíli jsem cítil, že Polák odchází a trochu se zatavil. Chtěl jsem mu z kardia ubrat ještě víc, ale jelikož jsem potřeboval pauzu, tak se začínalo od začátku.
Pomsta se nezdařila. Matouš Kohout opět prohrál s Polákem Legierskim, v projektu Gamechanger už v prvním koleVideo: OKTAGON TV
Neškodí v těchto momentech fanoušci právě tím, jak fandí, ale vy si potřebujete odpočinout?
Jasně, že fanoušci člověka ženou, ale bylo to přesně o tom, že jsem ho chtěl unavit co nejvíc, jenomže jsem potřeboval pauzu. Zároveň jsem to chtěl vykompenzovat, abych mohl naskočit a dál ho šťavit.
Říkal jste, že vás před zápasem provázely další překážky, jaké jste měl na mysli?
Nechám si to pro lidi na sociálních sítích… Ale zmiňoval jsem, že se mi trochu rozpadl trenérský tým, ještěže nejsem pověrčivý, jinak bych si mohl do hlavy hodit, že tu teď nemám dva stále trenéry a všechno jde do kopru. Další překážky byly dost osobního ražení.
V létě vám končí smlouva v Oktagonu, v nadcházející době by se mělo o vaší budoucnosti jednat. Kolik potřebujete času, než se rozhodnete?
Jedna věc je ta, že se hrozně těším domů za malou. Za posledních čtrnáct dnů jsem ji hodně zanedbával, chci se jí věnovat. V pondělí si uděláme společný den, žena ráno odjíždí do práce a vrací se pozdě. Od úterý už to chci promýšlet. Proberu to samozřejmě s manželkou, to je jasné, a jestli budou oukej trenéři, že bych si s nimi zavolal a s dalšími lidmi, kterým věřím, myslí jim to a navedou mě na správnou cestu.
Za odměnu si většinou dáváte dovolenou, platí to i nyní?
Jo, určitě. Už jsme ji plánovali v prosinci, ale jelikož jsem nezápasil, tak se nezasloužila. Musíme něco vymyslet, bylo to dlouhé. Po zranění jsem co nejdřív naskočil do přípravy a hodně to bylo na ženě. Zaslouží si to.
Karlos Vémola mizí z Česka, odstřihává se od světa. Před odvetou s Attilou Véghem mění to, co nefungovaloVideo: Sport.cz
Za jak dlouho byste chtěl další zápas?
Nejprve si nechám zkontrolovat tu očnici. Myslím si, že je to v pohodě, jen je to trochu citlivé, zřejmě to budou ty podlitiny okolo. V plánu mám hned třeba v úterý se začít hýbat a zápasit co nejdřív. Minulý rok jsem měl jeden zápas, což mě štve.
Je reálné, že byste zápasil v červnu na fotbalovém stadionu v Edenu?
Eden je na mušce pro všechny Oktagon zápasníky. Skvělá akce a ve hře je i pro mě samotného.
