Článek
Humburger přitom podepsal smlouvu s Oktagonem teprve loni, nicméně svým následným působením v milionovém projektu Tipsport Gamechanger za sebou zanechal takovou spoušť, jakou čekal jen málokdo. Z pozice výrazného outsidera dokázal porazit hned dva soupeře a zastavil se až těsně před branami velkého finále. Navzdory porážce si však získal tisíce nových fanoušků. „Loňský rok byl pro mě obrovský zlom,“ přiznává třicetiletý Humburger, který bude na akci v Liberci patřit mezi největší hvězdy.
Do zápasu půjdete po půlroční pauze, na což jste třeba loni nebyl zvyklý. Jaké to pro vás bylo?
Já se nepřipravoval celou dobu. Prošel jsem si obdobím vyhoření, na vše jsem zanevřel a řešil osobní problémy. Trochu mě to sundalo. Když se ale začal domlouvat zápas v Liberci, postupně jsem se do toho zase dostal. Musím navíc zaklepat, protože je to první příprava po dlouhé době, kdy nejsem zraněný a mám i výbornou váhu, až mě to samotného překvapilo. Hlavně mě všechno zase baví.
Nechci se příliš vracet k tomu vyhoření, které jste zmínil, ale zajímalo by mě, co vám pomohlo dostat se zpátky?
Čas. Byl jsem ve fázi, kdy mě přestalo bavit úplně všechno. Když jsem věděl, že bych měl jet do gymu, byl jsem z toho znechucený. Postupně se to ale zlepšilo. Velkou oporou mi byla rodina a taky manažer, který se mnou trávil hodně času. Je pro mě vlastně něco jako táta. Potřeboval jsem i nějaký cíl v kariéře. Zároveň jsem řešil i pracovní věci, kde také došlo ke změně.
O jakou změnu se jedná?
Byl jsem převelen do Prahy, kde působím u speciálních sil Armády České republiky, což je pro mě splněný sen. Je to elita elit, takový hrot oštěpu. Jedním z hlavních důvodů, proč tam jsem, je i to, že jsem byl zařazen na pozici instruktora pro přípravu boje zblízka. Snažím se to dál rozvíjet a kluky v tom někam posouvat. Dává mi to velký smysl.
Pořád ale bydlíte v Liberci, je to tak? Neuvažoval jste o tom, že byste se kvůli práci přestěhoval do Prahy, kam rovněž dojíždíte na tréninky?
Přemýšlel, ale zhruba 60 procent tréninku mám pořád v Liberci. Kdybych byl v Praze, stejně bych musel často přejíždět tam. Je to sice náročné, ale zatím to zvládám. Až to přestane fungovat, budu muset vymyslet jiné řešení.
Loni jste během osmi měsíců absolvoval čtyři zápasy, podepsal smlouvu s Oktagonem a výrazně jste se prosadil i v projektu Tipsport Gamechanger, kde jste došel až do semifinále. Byl to pro vás zlomový rok?
Určitě, byl to pro mě obrovský zlom, takový výstřel a celková životní změna i nové nastavení. Promítlo se tam vše – organizace, práce i rodina. Všechno se změnilo k lepšímu. Doufám, že letošní rok bude stejný.
Čekal jste, že to bude taková změna?
(zamyslí se) Nechci nijak hanit KSW, ale Oktagon mi víceméně celou dobu dával smysl. Zajímalo mě to, perfektně promují příběhy bojovníků. V KSW jsem se pořád cítil trochu jako cizinec. Je to prostě něco jiného. V Oktagonu jsem víc vidět i díky propojení s armádou. Podobně je to i v UFC, které rovněž spolupracuje s různými složkami. Jsem rád, že to takhle funguje, je mi to blízké. Jsem Čech, český voják i český zápasník.
Paráda Dominika Humburgera, šokoval favorita. Vždycky mě nakopne, když si sednu na pr..lVideo: Sport.cz
Vnímáte i to, že máte teď výrazně větší fanouškovskou základnu a podporu než dřív?
No jasně. S tím zviditelněním přišla i větší popularita. Na jednu stranu toho na mě ale v jednu chvíli bylo moc. Já totiž neumím moc říkat ne a snažil jsem se vyjít vstříc všem, takže bylo hodně akcí a setkání s lidmi, na což jsem nebyl zvyklý. V jednu chvíli mě to trochu sundalo. Pak jsem si řekl stop, že nemůžu být víc na akcích než na tréninku. Dostal jsem i upřímnou promluvu od jednoho vojáka z Chrudimi, který mi otevřel oči. Řekl mi, že se musím vrátit zpátky do ‚beast modu‘, zavřít se, spát, trénovat a jíst tak, jak mám.
Po účinkování v Tipsport Gamechangeru jste se v žebříčku střední váhy posunul až na čtvrté místo. Překvapilo vás to?
To jsem taky čuměl. (smích) Já jsem o tom ani nevěděl. Zjistil jsem to až ve chvíli, kdy vyšla zápasová grafika k souboji s Kadestamem.
Přemýšlíte i nad tím, že jste díky tomu už blízko těm nejzvučnějším jménům ve vaší váze a teoreticky i titulu?
Co se týče titulu, tak přede mnou není už moc lidí, ale samozřejmě znám své místo i to, jak ten žebříček funguje. Dokud je tam Mach (Muradov), který má první právo na titulovou šanci, tak to momentálně nijak extra neřeším. Jasně, bylo by skvělé posouvat se co nejvýš, ideálně být jednička nebo dvojka, ale pokud by měl Mach titul, tak bych se ho raději vzdal, než abych byl krysa a vyzýval ho do zápasu. Ten člověk mi v přípravě hodně pomáhá.
Překvapilo vás, že Muradov jako prozatímní šampion nebude v příštím duelu bojovat o právoplatný titul a přednost místo něj dostal Krzysztof Jotko, který si to v červencové odvetě rozdá s Kerimem Engizekem?
Chápu Engizeka a jeho ego. Byl jedenáct let neporažený a pak přijde taková prohra, to s člověkem zamává. Já jsem byl navíc v podobné situaci, kdy jsem měl stejné zranění (ruka) jako on. Připravoval jsem se na další zápas, ale věděl jsem, že se nemůžu naplno tahat. Teď jsem věděl, že i kdyby Kerim do sebe dal, co chtěl, tak se to tak rychle nezahojí, aby byl schopný se pasovat, wrestlit a podobně. Pro Jotka to v tu chvíli byla největší zbraň.
Ty brďo, Humburger porazil superstar Piráta. Každej mě podceňoval, a teď koukajVideo: Sport.cz
Před vámi v žebříčku je také krajan Patrik Kincl. Co byste říkal na souboj právě s ním?
S Kinclem nemám žádný problém, je to velmi kvalitní zápasník. Pro mě by to byla čest s ním jít do zápasu. Byl to šampion, takže proč ne. Klidně bych to vzal.
Trénovali jste spolu někdy?
Před dvěma lety jsem s ním spároval v Gorile (gym v Praze), ale v postoji jsme prakticky nebyli ani vteřinu. Hned mě hodil na zem a celé kolo jsem se odtamtud nedostal. Tam by mě tehdy umlátil. (smích)
V KSW jste v minulosti zkoušel štěstí i v polotěžké váze. Nemáte teď podobné ambice?
Ne, to určitě ne. Tehdy jsem si hodně potvrdil, že to není moje váha. Byl jsem na tom dost podobně jako Pukač v souboji s Kinclem – oteklý, zalitý vodou, absolutně tím míjel svou přirozenou váhu. Já při hubnutí trpím, shazování je pro mě těžké a byly stavy, kdy mě v bezvědomí tahali z vany, tak jsem se tehdy rozhodl pro změnu. Chtěl jsem to alespoň zkusit.
Na sobotním turnaji v Liberci nastoupíte proti Švédovi Kadestamovi, kterého čeští fanoušci možná tolik neznají, ale v elitní organizaci ONE Championship má za sebou už dvanáct zápasů a stal se zde i šampionem.
Pro mě je to světové jméno. Je to dvojnásobný šampion jedné z největších organizací na světě, takže je to pro mě velká věc. Bude to koukatelný zápas, myslím si, že to bude divoké. A upřímně, kdo může říct, že šel do zápasu s takovou hvězdou. Sportovně je to pro mě skvělá výzva.
Ukazuje se tím, že na špičce střední váhy už neexistuje žádný jednoduchý soupeř, viďte?
Já jsem nikdy nechtěl lehké soupeře. Netrénuju dvakrát denně proto, abych chodil s někým snadným. Po prohře se většinou dělají jednodušší zápasy, ale tohle není ten případ.
