Hlavní obsah

Český šampion míří do Oktagonu. Nedávno jsem vyskočil z montérek, směje se

Aktualizováno

Na konci loňského října se zaskvěl v nejprestižnější organizaci boxu bez rukavic BKFC, kde boxer Josef Hála coby první Čech získal titul a způsobil tím pořádný rozruch. Nyní si jednatřicetiletý pohodář upsal domácímu Oktagonu, který dokonce udělal výjimku, aby mohla proběhnout čistě postojářská bitva. 25. dubna na turnaji v Liberci tak Hála výjimečně nastoupí v rukavicích. „Nějak to dopadne,“ usmívá se Hála v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: se svolením Josefa Hály

Josef Hála (vlevo) v souboji s Francescem Ricchim na turnaji organizace BKFC v Římě, kde získal titul.

Článek

Hála se v čerstvě domluveném souboji postaví talentovanému Tomáši Mudrochovi v rámci pravidel Stand and Bang (box v malých rukavicích). Žádné výrazné taktické šachy tak nehrozí. „Má to velký potenciál, že to bude pořádná přestřelka,“ těší se Hála, pro nějž je zápas v Oktagonu výjimkou. Nadále má totiž platnou smlouvu s organizací BKFC, kde by ho v dohledné době mohl čekat další duel.

Jak se stane, že čistokrevného boxera lanaří Oktagon?

Už se něco řešilo dřív, zhruba dva měsíce zpátky, ale tehdy se nic nedotáhlo. Pak přišla konkrétní nabídka na Mudrocha, na kterou jsme kývli. Domluvili jsme se na váze 77 kilo. Navíc zrovna v týdnu, kdy mi volal Ondra (Novotný), jsem si nechal potetovat celá záda. Takže jsem sice trénoval, ale spíš udržovačku. Když nemám zápas, soustředím se hlavně na techniku, protože tam mám pořád velké mezery.

Co vám proběhlo hlavou, když jste se dozvěděl o jejich zájmu?

Byl jsem překvapený jako blázen, ale ne úplně v šoku. Už jsme spolu něco řešili dřív, teď se to akorát dotáhlo. I proto jsem neváhal. Pokud proti mně stojí rozumný soupeř ve váze kolem 80 kilo, nemám s tím problém. Lidi sice říkají, že jsem chodil 84, ale to jsem musel vypít půllitrovou vodu, abych na váze nevypadal jako de*il. Když jsem měl mít zápas ve Florencii, stačilo mi deset minut ve vaně, trochu se zpotit a váha byla hotová. Až v Římě, kde byl limit 79 kilo, jsem dělal na vodě tři kila, což trvalo nějakých 40 minut v sauně. Těch 77 by snad neměl být problém, i když mi k tomu ještě něco málo chybí (rozhovor proběhl ve čtvrtek – pozn. red.).

Byl by to velký průšvih nenavážit hned před prvním zápasem v Oktagonu, že?

Váhu prostě musím udělat, ať se děje, co se děje. Bral bych to jako ostudu, kdyby se to nepovedlo. Zároveň mi to ale přijde fér i vůči Mudrochovi. On běžně chodí kolem 70 kilo, já kolem 80. V bare knuckle jsou ty váhovky trochu jiné, takže mi dává smysl sejít se někde na kompromisu. Nedivil bych se, kdybychom vážili stejně.

Jak jste to řešil s organizací BKFC, kde máte podepsanou smlouvu?

Komunikaci s nimi řešil Ondra, aby bylo všechno v pohodě a nevznikl žádný problém, že bych je nějak obcházel. Nakonec se podle všeho domluvili úplně bez problémů.

Vnímáte jako čest, že Oktagon udělal výjimku a zařadil čistě postojářský zápas, přestože jinak pořádá pouze MMA?

S Ondrou byla v tomhle směru skvělá domluva a fakt mě to potěšilo. Myslím si, že to lidi rádi uvidí, přece jen MMA je dnes hodně taktické a takové ty přestřelky už nejsou tak časté. Tady je ale velký potenciál, že to bude pořádná přestřelka, protože ani jeden z nás nemá nějak extra dlouhou přípravu. Na druhou stranu mě ale jedna věc trochu štve…

Povídejte.

Lidi v komentářích na sociálních sítích Mudrocha docela podceňují. Jasně, je to zemař, ale trénuje s kvalitními boxery a ruce rozhodně nemá špatné. Já sám nejsem žádný elitní boxer, nedávno jsem vlastně vyskočil z montérek. Jsem spíš takový klasický rváč. Ve finále mě může porazit prakticky kdokoli. Teď jsem měl sice kolem sebe nějaký hype, protože jsem získal v BKFC titul, ale neberu to tak, že bych byl nějaký extra borec. Kolikrát na tréninku fasuju od kluků, od kterých bych neměl dostat ani jeden úder. (smích)

Foto: se svolením Josefa Hály

Josef Hála s titulem evropského šampiona organizace BKFC.

Jak říkáte, povedlo se vám v nejprestižnější organizaci boxu bez rukavic získat titul, což se žádnému jinému Čechovi nepovedlo.

Jasně, ale je to zkreslené. Tomáš se na mě může dobře nachystat. S jeho týmem jsem se navíc trochu seznámil, když jsem byl na Oktagonu v Ostravě. Jsou to strašně fajn lidi a dokonce mi nabízeli pomoc i do dalších příprav. O to víc je teď vtipné, že jdeme proti sobě. On je taky pohodář, bere to s humorem stejně jako já, což se mi hrozně líbí. Mám z toho radost. Ať to dopadne jakkoliv, beru to tak, že moje hlavní cesta je BKFC. Pokud bych teď prohrál, tak prohraju. O kamarády ale nepřijdu. Jsem v klidu a bez stresu.

Co si slibujete od angažmá v Oktagonu?

Že se zase dostanu do zápasového módu a užiju si to. Před tolika českými fanoušky jsem zatím ještě nezápasil, takže se na to fakt těším. Navíc jsem půl roku nezápasil, takže jsem vlastně rád, že tahle nabídka přišla. Už to chtělo nějaký impuls, protože jsem trochu zlenivěl. Furt jsem sice trénoval, ale postupně jsem ztrácel drajv.

Jak pro vás bude náročné přepnout na zápas v rukavicích?

Mám to tak trochu na salámu. Nějak to dopadne. Vždycky to nějak dopadne. Nemyslím si, že je to až tak velký rozdíl… Dneska (ve čtvrtek) si jdu zalapovat v malých rukavicích a uvidím, jak si sedne vzdálenost. (smích) Doteď jsem trénoval jenom ve velkých.

Jste docela flegmatik, že? Jak to máte s nervozitou před zápasem?

Nejsem nervózní, jsem poměrně v klidu. Říkám si totiž: Když dostanu, co se stane? O kamarády nepřijdu. Vylížu se z ran, přijmu porážku a nebudu z toho brečet. Když je někdo chytřejší, klidně ať si tam jde stoupnout místo mě. Já to dělám pro radost a nenechám si to kazit tím, že mi pak někdo vynadá. Pokud neudělám nějakou ostudu, třeba že bych odešel fyzicky nebo udělal nějakou zásadní chybu, tak jsem sám se sebou v pohodě.

Máte nějaké novinky z BKFC ohledně obhajoby titulu?

Podepsal jsem s nimi smlouvu na pár zápasů. Musel jsem to udělat, než jsem se upsal Oktagonu. Teď uvidíme, co přijde. Myslím, že by se něco mohlo rýsovat po létě.

Související témata:
Josef Hála