Článek
Turnajem v Bratislavě odstartujete oslavy 10. výročí Oktagonu. Co jste si pro fanoušky k tomuto jubileu připravili?
V bratislavském nákupním centru Aupark probíhá výstava připomínající toto výročí. Na samotný večer jsme připravili řadu doprovodných aktivit, podobně jako na veřejném vážení. Součástí turnaje bude také slavnostní zahájení s úvodním proslovem a speciálním intrem. Vystoupí slovenská kapela Hrdza s krásnou písní „Slovensko Moje“, což by mohl být silný moment, protože se to líbí i Čechům. Během večera rovněž slavnostně uvedeme další osobnost do Síně slávy.
Do turnaje zbývá už jen několik dní (rozhovor proběhl v neděli). Jak se daří prodej vstupenek?
Aktuálně máme prodáno přibližně 7 tisíc vstupenek z celkové kapacity 10 500 míst a věříme, že se toto číslo v následujících dnech ještě výrazně posune. Tradičně totiž platí, že největší zájem o vstupenky bývá v posledním týdnu před akcí. Mohli bychom se dostat na podobná čísla jako v loňském roce.
Čím je způsoben menší zájem slovenských fanoušků o MMA turnaje?
Netuším. Ze statistik však vidíme, že slovenští fanoušci raději cestují na turnaje do Prahy, což je samo o sobě určitá anomálie. Myslím si ale, že jsme na Slovensku do určité míry zanedbali marketing. V týmu jsme o tom hodně diskutovali a uvědomili si, že musíme být aktivnější i v obdobích, kdy na Slovensku žádný turnaj nepořádáme. Je důležité, aby byly slovenské turnaje propagovány stejně intenzivně jako ty české. V minulosti jsme tomu nevěnovali dostatečnou pozornost, a podle mého názoru tak slovenské akce fanouškům částečně zmizely z povědomí. To je něco, co musíme do budoucna jednoznačně napravit.
Myslíte si, že karta, kterou jste sestavili, je to nejlepší, co mohou slovenští fanoušci MMA v současnosti vidět?
Určitě ano. Myslím si, že karta je skvělá, dokonce až fantastická. Vzhledem k aktuálním okolnostem jsme sestavili to nejlepší, co bylo možné nabídnout. Osobně se na celý turnaj velmi těším. Máme na kartě obrovský souboj Martina Budaye s Lazarem Todevem. Velkou pozornost si zaslouží také Veronika Smolková, která se postupně přibližuje titulové šanci. Pro opravdové fanoušky MMA je pak mimořádně zajímavý zápas Žalgase Žumagulova s Igorem Severinem. Oba patří ke světové špičce a kvalitou převyšují ostatní. Jde o velký zápas.
Na kartě ale bude chybět Vlasto Čepo, který využil příležitosti a podepsal smlouvu s UFC. Jaké mu tam dáváte šance?
To je těžké říct, sám jsem zvědavý, ale držím mu palce, aby se mu tam dařilo. Když on spustí ten svůj pověstný mlýn, tak může trefit kohokoli. Věřím, že by mohl dojít daleko.
Jak přistupujete k situaci, kdy váš bojovník dostane nabídku z UFC? Má smysl ho pak přesvědčovat, aby zůstal?
Jak kdy. Když například Vlasto dostal nabídku od UFC na turnaj v Bělehradě, považoval jsem to za životní příležitost, kterou by měl jednoznačně využít. Upřímně, snad bych ho tam poslal i sám. (smích) Až jednou jeho cesta v UFC skončí, existuje možnost, že se vrátí zpět k nám. Pro něj je to každopádně obrovská šance a skvělý kariérní krok. Na druhou stranu je řada kvalitních bojovníků, kteří by se mohli dostat do UFC skrze Contender Series nebo s UFC podepíší smlouvu, ale následně se pohybují ve spodních patrech své divize. A právě tam může být problém. Pokud bojovník nemá reálnou šanci proniknout alespoň mezi nejlepší desítku, přestává to být zajímavé z mediálního i marketingového hlediska. Takoví zápasníci často zmizí z očí evropským fanouškům i partnerům. Sice jsou součástí nejprestižnější organizace světa, ale jejich viditelnost výrazně klesá.
Máte pocit, že mezi bojovníky v posledních letech opadl zájem o působení v UFC?
Určitě. Typickým příkladem je Alina Dalaslan. V Německu jde o obrovskou hvězdu, má skvělé skóre a silnou fanouškovskou základnu, takže se často objevuje otázka, proč ještě není v UFC. Právě ona ale ukazuje, že přestup do UFC nemusí být vždy tím nejlepším krokem. Zmizela by z vysílání RTL, to stejné z Oktagonu, kde získala tisíce fanoušků v Německu a bojovala by někde v noci v Apexu. Možná by si bouchla něco v Evropě, ale jinak by byla někde ztracená. Pojďme si otevřeně říct, že zatím nemá kvality na to, aby mohla být mezi nejlepší pětkou své váhy v UFC. Tam jsou obrovské zabijačky. Alina si to také podle mě moc dobře uvědomuje a správně to využívá. Bojuje v Oktagonu na domácích turnajích v Německu a svůj potenciál hypuje na maximum. V tomhle ohledu by jí UFC neposunulo vpřed.
Na turnaji poprvé spustíte také antidopingový program, který se v první fázi zaměřuje především na odhalování stimulantů před zápasy. Myslíte si, že to může nějak ovlivnit výkony bojovníků?
Neočekáváme, že by to přineslo nějaké zásadní problémy, i když si uvědomujeme, že se mohou objevit jednotlivé komplikace. Především to bude působit jako preventivní a odstrašující prvek, díky kterému budou bojovníci zodpovědnější. Pokud jde o samotné výkony, nemyslím si, že by na ně měl program výrazný dopad. Je to samozřejmě můj osobní názor, ale nevěřím, že by naše největší hvězdy nebo šampioni byli závislí na tom, aby před zápasy něco užívali.
Bylo zmíněno, že v dalších fázích by se kontroly mohly rozšířit i na anabolické látky a steroidy. Kdy by k tomu mohlo dojít?
Zatím ne, je to mnohem složitější proces.
Dojde také k finále druhého ročníku Celebrity Series. Máte už představu, kdo bude součástí třetího pokračování?
Představu máme, tentokrát bychom to mohli pojmout z úplně jiné strany. Interně probíráme, zda se vydat touto cestou, protože je to trochu jiný koncept. Zároveň nás láká se tímto směrem vydat. Máme pocit, že by to mohlo být super, byť je pravda, že se nejedná o známá jména, jako je Michal David a podobně.
Jak náročné je najít tu správnou osobnost do takového projektu?
Dost. Snažíme se hledat takové typy, které už mají určitou viditelnost, třeba kolem 100 tisíc sledujících na sociálních sítích, jsou něčím zajímavé, dokážou polarizovat publikum a zároveň mají chuť si něco takového vyzkoušet. V podstatě hledáme jehlu v kupce sena. Člověka, který si řekne, že si chce splnit tuhle „chlapskou výzvu“ a jít do zápasu. Takových lidí ale není mnoho. A i když se nám podaří najít dva vhodné kandidáty, často se stane, že mezi nimi chybí vzájemná reakce. Je to do určité míry alchymie. Zároveň nechceme jít cestou „freak show“, kde by ti účastníci na tiskovkách po sobě něco házeli a my tím měli vystaráno.
Váš kolega Ondřej Novotný zmínil, že je ve hře možnost, že by poslední turnaj letošního roku v pražské O2 areně mohl nést název Oktagon 100, i když to podle aktuálního harmonogramu zatím úplně nevypadá. Jak se situace má z vašeho pohledu?
Máme plán a myslím si, že by se to divákům mohlo líbit. Už jsme vymysleli, jak by to celé mohlo fungovat, i když je pravda, že to ještě finálně ladíme a stále je to ve fázi rozhodování. Za mě je to ale zhruba na 95 % hotová věc. Chceme to udělat a v tuto chvíli nevidíme žádnou zásadní překážku, která by tomu měla bránit.
Například UFC při jubilejních turnajích skládá karty z těch největších a nejkvalitnějších zápasů. Bude to ve vašem případě podobné?
Konec roku, O2 arena, naše narozeniny, velká show, super zápasy. Dává to všechen smysl světa.
