Článek
„S Jardou jsme si po zápase něco řekli. S řadou věcí jsem nebyl delší dobu spokojený, a nakonec to dospělo do bodu, kdy jsme se rozešli. Věděl jsem, že potřebuji člověka, který dokáže systematicky uchopit mou přípravu i mě samotného jako zápasníka,“ vysvětlil Procházka, proč si vybral nového trenéra, Nizozemce Dannyho de Vriese. Ten se zaměřuje především na postojové disciplíny. V minulosti spolupracoval také s elitním českým kickboxerem Tomášem Hronem.
„Danny byl přitom člověkem, kterého jsem chtěl mít v týmu už zhruba rok a půl až dva roky. Lapy, které jsme spolu absolvovali, nám fungovaly, stejně jako vzájemná komunikace. Líbí se mi také jeho přístup k zápasům,“ doplnil.
Bojový účes? Chtěl jsem anténu, ale nedorostly vlasy, tak bude patička, prozradil Jiří Procházka. Video: Sport.cz
Pro českého ranaře však nešlo o jednoduché rozhodnutí. „Pro mě to byl (s Hovězákem) spíš rodinný a přátelský vztah než profesionální. Myslím si, že na této úrovni je potřeba dělat i takové vnitřně těžké kroky. Rodina a přátelé jsou jedna věc, práce a profesionalita druhá,“ uvedl domácí bijec s tím, že veškerou pozornost upíná k nadcházejícímu vystoupení v UFC.
Pozitivně vnímá změny v trenérském týmu také manažer a kouč Martin Karaivanov, který s Hovězákem dlouhá léta spolupracoval a stál po jeho boku i při největších Procházkových úspěších. „S Dannym se známe dlouho, doplňujeme se. Jelikož přišel jako nový člen týmu, může si dovolit to víc sekat a být na Jirku v tomto směru přísnější než já,“ pousmál se Karaivanov.
Samuraj z Hostěradic má za sebou také náročnou zhruba šestitýdenní přípravu v Thajsku, kde trénoval po boku světových šampionů. „Vyzdvihl bych Artěma Vachitova, což je legenda bojových sportů a několikanásobný šampion Glory i thajského boxu. Je to skvělý kluk, spolupracovalo se s ním výborně. Byl tam také Bejbulat Isajev, což je jednička ONE Championship,“ přiblížil Karaivanov tréninkové parťáky.
Thajsko navíc představovalo oproti předchozím přípravám poměrně netradiční destinaci. „Bylo to intenzivní. Celých šest týdnů jsem byl mimo svou komfortní zónu. Bylo pro mě důležité nenechat se ničím rozptylovat. To nejpodstatnější bylo jít v těchto podmínkách až za hranu, udržet se tam a zároveň poznat novou úroveň sebe sama i nové fungování, zejména v souvislosti s novým týmem a jeho energií. Myslím, že všechno šlapalo a fungovalo skvěle,“ pochvaloval si Procházka.
Jiří Procházka se svým trenérským týmem. Zleva Filip Lukeš, Danny de Vries a Martin Karaivanov.
Znamenalo to ale také odloučení od rodiny, především od dcery Eleonory, která se narodila v dubnu jen pár dnů po nevydařeném titulovém zápase proti Carlosi Ulbergovi. „Měl jsem s sebou Darumu, což je japonská panenka, která člověku připomíná jeho jasný záměr. Kamča (přítelkyně) mi ji koupila s tím, že představuje naši malou Elenku. Díky tomu jsem si na ni vždycky vzpomněl. Byl to silný faktor, který mi při každém tréninku připomínal, proč do něj jdu a proč překonávám všechny překážky,“ prozradil někdejší šampion.
O to emotivnější bylo následné setkání s rodinou. „Když po šesti týdnech vidíte takového malého človíčka, který za tu dobu udělal spoustu drobných pokroků, a najednou pozorujete, co všechno už umí – nové zvuky, pohyby –, je to nádherné. Vidíte, jak se na vás podívá, snaží se vás poznat, pak vás rozpozná, usměje se a má radost. To je snad to nejvíc. Je to jeden z nejkrásnějších momentů mého života,“ popsal dojatě.
Pozornost se nyní upíná především k samotnému mači. Procházka v minulosti nastupoval do klece s různými účesy, v posledních duelech však vsadil na zcela oholenou hlavu. „Po narození dcery jsem si řekl, že chci novou anténu. Nemám na to ale teď dostatečně dlouhé vlasy. Nechám to takhle na patičku. Asi si do toho před zápasem dám jen vodu,“ uzavřel dobře naladěný Procházka.
