Slovenská bestie poletí oslnit zámoří. Svede nejdůležitější boj

Neporažený Kozák, šampion střední váhy organizace RFA, se navíc může stát teprve čtvrtým Slovákem v UFC. Navázat může i na úspěch Martina Budaye, který se do zámoří rovněž probojoval skrze Contender Series. „Je to pro mě nejdůležitější zápas,“ uvědomuje si talentovaný bijec.

Než jsem to oznámil, bylo to potvrzené zhruba tři dny. Věděl jsem ale, že jednání probíhají už delší dobu, protože jsme o tuto příležitost měli zájem už dříve. Klíčové však bylo, aby si mě matchmaker Mick Maynard mezi všemi uchazeči vybral. Byly to nervy, aby se to povedlo.

Určitě ano, ale z hlediska toho, že jsem mladý a Contender je taková farma UFC, ze které chtějí budovat zápasníky, tak je to i z této strany dobrá volba. Beru to jako největší zápas kariéry.

S manažerem jsme to řešili už dopředu. Potřebovali jsme, aby mě zařadili do pozdější fáze Contender Series, protože jsem absolvoval operaci očí a dřívější termín zápasu by pro mě nepřicházel v úvahu.

Úplně všechno. UFC je nejlepší organizace na světě a posun by to byl jak po finanční, tak po marketingové stránce. Na druhou stranu si nemyslím, že by se můj každodenní život nějak zásadně změnil. Pořád bych trénoval stejně a pokračoval v tom, co dělám teď. Největší rozdíl by byl v hypu kolem mě.

Nemyslím si, že by se to nemuselo opakovat. Vzhledem k mému věku věřím, že by podobná příležitost přišla i v budoucnu. Já se ale chci do UFC dostat co nejdříve, protože chci dokázat, že do této organizace patřím. Kdybych svůj vstup odkládal na později, vnímal bych to jako zbytečně promarněný čas ve své kariéře.

Jsou tam divize, kde je třeba nejlepších pět či deset bojovníků, kteří jsou odstřelení, ale podle mě ten zbytek není tak kvalitní, abych tam nemohl být a měřit se s nimi a postupně se propracovat mezi nejlepší patnáctku.

Ano, už od chvíle, kdy jsem začal s MMA. Od začátku jsem věděl, že se chci jednou dostat do UFC a dlouhodobě se tam prosadit. Je to největší organizace na světě a platforma, kterou zná prakticky každý fanoušek bojových sportů. Nevnímám to jen jako velkou příležitost pro sebe, ale také jako významný moment pro celé Slovensko.

Ve smlouvě mám zakotveno, že mohu odejít do DWCS nebo UFC, protože jsme počítali s tím, že ta nabídka dříve nebo později přijde. Komunikace o tom probíhala už s předstihem, ještě před zápasem s Lukaszem Dziudziou jsme věděli, že se něco řeší a že o mě je zájem. Pro mě tehdy bylo klíčové soustředit se na výkon a zápas vyhrát a až poté řešit další kroky. Boris o tom celou dobu věděl.

Je to extrémně důležité mít kolem sebe lidi, kteří mají vazby na UFC. V mém případě jde o obrovský management, který pracuje s řadou špičkových bojovníků a šampionů.

Jelikož nezápasil v žádné vyšší lize, tak je málo zápasů, na které se dají podívat. Celkově mám ale dojem, že jeho bilance je „uměle“ vytvořená. Každopádně nic nepodceňuji, protože i tak jde o vysokou úroveň – ostatně do Contender Series měl jít už loni. Upřímně jsem ale čekal, že dostanu těžšího soupeře.

Určitě ano, je to důležité i pro mě. Neprohrál jsem ani v amatérské kariéře, což z velké části stojí za mým sebevědomím. Myslím si, že kdybych měl bilanci například 6–1, tak by mi Contender Series po sedmi zápasech pravděpodobně ještě nedali.

Určitě se to může stát, ale já nad tím takhle nepřemýšlím. Když se to stane, tak se to stane. Já dělám maximum pro to, aby k tomu nedošlo.

Co se týče mé komplexnosti a nastavení, vnímám to trochu jinak než většina fighterů. Neberu to jen jako cestu, jak se dostat do UFC, ale jako příležitost ukázat, že tam patřím a že tam můžu dosáhnout i na velké věci. To je podle mě zásadní rozdíl. Velkou roli v tom hraje i můj trenér, který je na velmi vysoké úrovni – podle mě jeden z nejlepších v Česku i na Slovensku. To je velký faktor, když za vámi někdo takový stojí.