Článek
Český bojovník chtěl při comebacku pod domácí organizací hodit za hlavu předchozí zdravotní problémy (vyhřezlá ploténka, srdce) a vrátit se do někdejší formy. Jenže než se stačil pořádně rozkoukat, bylo po všem. Třináctisekundový mač se zařadil mezi nejkratší v historii Oktagonu. „První dny jsem nevěděl, co si o tom myslet. Vůbec mi nedocházelo, co se stalo,“ přiznává Polívka.
Osudným se mu stal úder přední rukou, po kterém skončil na zemi. Tam už německý soupeř Feucht dokonal dílo zkázy. „Nečekal jsem, že mě přední ruka může takhle ohrozit. Otřáslo to se mnou a už jsem se nedokázal vrátit do zápasu. Když jsem se pak viděl na videu, jen jsem se kryl. Byl jsem mimo,“ uvědomuje si tuzemský ranař.

Zdeněk Polívka (vpravo) v souboji s Timem Feuchtem.
Zklamání je pochopitelně velké. Vždyť v kleci nedostal příležitost ukázat nic z toho, na čem předchozí měsíce tvrdě pracoval.
„Mrzelo mě, že jsem dva nebo tři měsíce opravdu dřel a nakonec jsem ani neměl možnost pořádně si zazápasit. Vlastně ani nevím, na čem dál pracovat. Nemohl jsem divákům vůbec nic předvést. Myslím si, že svou roli sehrála i ta pauza. Do zápasu jsem šel trochu vlažnější, měl jsem špatnou vzdálenost i pohyb. Než jsem se vůbec dostal do tempa, byl konec,“ štve Polívku.
„Mrzí mě to i kvůli fanouškům, ale tohle se v MMA prostě stává. Pro mě je to velká smůla, pro soupeře zase velká výhra,“ pokrčil rameny bijec přezdívaný Game Over. Polívka si tak připsal devátou porážku v profesionální kariéře. Na kontě má také deset vítězství, přičemž to poslední vybojoval loni v květnu proti Harunu Uzunovi.
Navzdory drtivému nezdaru jsou jeho kroky jasné. „Nebudu to vzdávat. Jsem zdravý, CT dopadlo dobře a nemám žádné zranění. Můžu pokračovat dál. Nejhorší by bylo, kdybych si teď dal delší pauzu. Je to jako když spadnete z koně. Musíte na něj hned znovu naskočit, jinak je to špatně,“ má jasno.

Daniel Škvor v hlavním zápase prohrál. Narkun ho uškrtil v prvním kole.Video: Oktagon TV
Ve svých 28 letech má navíc stále dost času na to, aby svou kariéru znovu nastartoval. Ještě před zdravotními komplikacemi patřil mezi talentované domácí naděje a nyní věří, že jeho chvíle teprve přijde. „Už jsem poznal všechno, co MMA nabízí. Tečka. Můj čas ale přijde. Je mi 28 let, jsem ještě mladý cucák, který se vždycky učil trochu pomaleji a hlavně z vlastních chyb,“ dodává s úsměvem.








