Procházka si po K. O. sype popel na hlavu, má rozdrcený zub

Slušně rozjetý zápas připravil Procházkovi šestou porážku v kariéře. Ulberg, který se po několika minutách potýkal s poraněním kolena a na nohu jen stěží došlapoval, totiž svého rivala nachytal tvrdou dělovkou, což hostěradický bijec už nedokázal rozdýchat. Takřka jistý triumf českého samuraje se rázem proměnil v pořádně hořký nezdar.

Nebyla. O to víc mě to ale mrzí, protože jsem si to způsobil sám. Za blbosti se platí – a za tuhle jsem zaplatil.

Můžu na rovinu říct, že jsem nepředvedl výkon, který jsem chtěl. Pokazil jsem to. Ve chvíli, kdy jsem viděl zraněného soupeře, jsem nejel na sto procent. Nechci se vymlouvat na nějaký soucit, prostě jsem v tu chvíli nepracoval naplno. A to mě nakonec stálo jasné vítězství. Stačilo to kolo jen odbouchat… Ale nechci zacházet úplně do detailů. K zápasu se vrátím třeba za dva tři týdny, až proběhne porod i další důležité věci, které mě v nejbližších dnech čekají. Věřím, že to jsou jedny z největších momentů v mém životě a strašně se na ně těším. V tuhle chvíli je to pro mě největší meta.

Mám jeden rozdrcený zub, takže to budu muset vyřešit v nemocnici. Teď se ale chci soustředit hlavně na to, co mě čeká – narození dcery. Jsem rád, že jsem zpátky a že jsem v pořádku, protože každý můj zápas je absolutním vyvrcholením toho, co zrovna prožívám. Věřím, že za dva tři týdny si všechno sedne, i když už teď ve mně pracují emoce a mám chuť se hned vrátit do klece. Musím to ale držet pod pokličkou, aby celý ten proces dozrál. Věřím, že po téhle zkušenosti budu silnější než kdy dřív a titul do České republiky nakonec přivezu.

(úsměv) Vypadá to dobře, Kamča drží, zadržuje. Každý den jsme byli v kontaktu přes videohovor, ať jsme zvyklí na rutinu. I malá se mnou prostřednictvím dotyků komunikuje. Děláme dechové techniky. Všechno je tak, jak má být. Věřím, že by to mohlo proběhnout v tomto týdnu. Uvidíme, nechme se překvapit. Nechci na nic tlačit.

Žádná náplast, všechno si chci vyžrat do nejhořčejšího konce, abych s těmi emocemi a zkušeností dokázal pracovat a jít znovu za titulem. Když jsem se potkal s vedením UFC, tak jsou otevření různým možnostem – ať už zajímavému zápasu, nebo třeba jít o titulovou šanci. Na rovinu ale říkám, že nic ještě není potvrzené. Nicméně vím, že po tomto výkonu už nebudu stejný. Věřím, že mě to jenom posílí.

V tomhle jsem si dal jasné mantinely, že neexistuje nic jiného než titul. Dělal jsem pro to maximum. V den zápasu jsem ale nepodal výkon, jaký jsem chtěl. Nebudu to na nic svádět, prostě jsem se nedostal tam, kam jsem potřeboval. Přitom jsem to měl v zápase dobře rozjeté. Teď si chci odpočinout, nabrat síly, přivítat dceru a s touto energií věřím, že můžeme začít znovu.

Ještě to necháváme otevřené, máme v záloze dvě až tři jména – Eleonoru, Valentýnu nebo Viktorii. Kamila tam má ještě Auroru a Kamču. Rozhodneme se až podle toho, jak se bude den porodu blížit, aby to bylo spontánní. Třeba to nakonec dopadne úplně jinak.

Co jsem viděl, tak má docela vážné zranění, což ho minimálně na rok odstaví. Nevím, jestli tohle UFC bude chtít akceptovat.

Nevím, tohle teď vůbec neřeším. Následující týden nebo dva to vypouštím z hlavy a soustředím se na rodinu a všechny ty důležité věci kolem. Chci být v téhle chvíli hlavně dobrou oporou. A pak se budeme bavit o tom, co bude dál.

Chtěl bych poděkovat českému národu za obrovskou podporu, i když jsem u sebe neměl téměř telefon a snažil jsem se soustředit jen na dílo. Ta podpora se ke mně ale stejně dostávala. Velké poděkování patří také mému týmu, rodině, přátelům a všem ostatním – je strašně moc lidí, které bych musel vyjmenovat, kdybych to měl vzít jednoho po druhém. Všichni mě během celé přípravy podporovali a stáli při mně. Poslední dva roky nebyly o ničem jiném než o honbě za tímhle okamžikem, který přišel před pár dny. Teď nezbývá nic jiného než zatnout zuby a jít dál.