Článek
Hanzlíčková byla pro turnaj v roli nasazené zápasnice, jako první se na řadu dostala ve čtvrtfinále, kdy se jí povedlo porazit Indku Ritu Ritu. Semifinále však značilo mnohem těžší soupeřku, a sice pozdější vítězku Blessing Oborududu. Z vítězství se nakonec radovala právě nigerijská zápasnice. Pro Hanzlíčkovou to znamenalo boj o bronzovou medaili, ve kterém dokázala uspět, neboť si zkušeně poradila s Kazaškou Kairgeldinovou.
Jak jste se cítila před prvním turnajem, na který jste vyrazila po dlouhé době?
Upřímně jsem byla mírně nervózní, protože od mistrovství světa, které proběhlo v říjnu, jsem nebyla na závodech, ale alespoň jsem měla šanci se rozzápasit před nadcházejícím mistrovství Evropy. Zároveň jsem se na to samozřejmě těšila! Nejsem moc tréninkový typ, chyběla mi atmosféra závodů a možnost se předvést před lidmi.
V loňském roce jste měla několik zranění, je už vše v pořádku zahojené?
Loňský rok byl pro mě, co se týče zranění, hodně špatný. Naštěstí jsem všechno zvládla doléčit a snažím se poctivě chodit na fyzioterapii, abych jim předcházela.
Jaké byly pocity bezprostředně po zisku medaile?
Pocity jsou naprosto super, medaile z takto obsazeného turnaje je pro mě super úspěch. Konkurence byla velká, na pódiu se mnou stály dvě medailistky z Tokia.
Česká zápasnice Adéla Hanzlíčková se raduje ze zisku bronzové medaile.
Jak se vám po dlouhé pauze zápasilo?
Zápasilo se mi skvěle! Trošku jsem se toho bála, protože jsem od MS v říjnu nezápasila na turnaji, ale cítila jsem se dobře po psychické stránce, což je i velká zásluha Tomáše Toboly, který mi byl velkou oporou po celý turnaj a zkušeným rádcem během všech zápasů. Patří mu můj velký dík!
Vaše přemožitelka ze semifinále a pozdější vítězka byla velmi tvrdá, jaká to byla soupeřka?
Soupeřka ze semifinále byla bezesporu nejsilnější soupeřka, se kterou jsem kdy zápasila. Chvílemi jsem si říkala, jestli je to ještě zápas, nebo už něco jiného. Díky adrenalinu člověk během utkání téměř nic necítí, ale dostala jsem pěkných pár ran a později to určitě dost pocítím.
V jednu chvíli do ní už vlítnul rozhodčí, když se snažila o koršun s zaháknutou nohou, což by mohlo vést k vážnému zranění kolene. Cítila jste to už v té chvíli?
Rozhodčí naštěstí rychle zasáhl a nic se nestalo, já jsem žádnou bolest díky své hypermobilitě necítila, ale mohlo z toho být ošklivé zranění, kdyby v akci pokračovala.
Závěrečné předávání medailií.
Kazašku jste už měla na konci prvního kola na lopatkách, bohužel odpískali pauzu. Co vám prolétlo hlavou?
Trošku mě štvalo že jsem ji nedotáhla na lopatky, ale mně na tomto turnaji šlo hlavně o to, abych si co nejvíc prozápasila, takže mi tolik nevadilo pokračovat dál.
Doufala jste, že na tomto turnaji vybojujete medaili?
Doufala jsem a jsem za ni moc šťastná!
Ukázal vám turnaj, na čem musíte přes mistrovstvím Evropy zapracovat?
Tímto turnajem jsem si hlavně zvýšila sebevědomí a zjistila, že to asi nebude tak zlé. Ale samozřejmě je pořád na čem pracovat. Svých slabých stránek jsem si dobře vědoma a budu na nich do ME usilovně pracovat.
