Článek
Strojová dánská síla, tichá a nenápadná. Proti tomu slovinská energie, výbušnost, jeden nástup za druhým. Povahy i styl závodění dvou nejlepších vrchařů současnosti se dramaticky liší. Je ale až neuvěřitelné, jak podobnou výkonnost v posledních dvou ročnících měli.
Zdání klame. Výsledný rozdíl sedm a půl minuty ve prospěch Vingegaarda v celkovém pořadí úplně nereflektuje realitu. Většinu náskoku si obhájce prvenství vybudoval díky jednomu slabšímu dni svého konkurenta. Naopak on sám fungoval jako dobře namazaná mašina, kterou nic nerozhodí.
Jasně, kvůli atraktivnějšímu stylu i květnatějšími projevy do médií je mezi fanoušky o něco více oblíbený Pogačar. Ten se cyklistikou prostě chce bavit, chce útočit při každé příležitosti, a na to se krásně kouká. Na druhou stranu někdy zbytečně plýtvá silami.
Ale Dánovi nejde vyčíst, že dělá absolutní maximum pro výhru. Na tří týdny intenzivního závodění se perfektně připravil i díky precizní práci jeho týmu Jumbo-Visma, nejprofesionálnější sestavě pelotonu. A zdravotně byl fit. Na rozdíl od jeho rivala. Otázkou už asi zůstane, jak vítěze Staré dámy z let 2020 a 2021 ovlivnila dubnová zlomenina zápěstí.
Letošní Tour bavila nejen soubojem dvou rivalů, jejichž vzájemný respekt by mohl být vzorem pro všechny ostatní sporty, ale i dalšími příběhy. Ani rovinaté etapy většinou nebyly pouhým přejezdem do finiše jen se závěrečným sprintem.
Pogačar versus Vingegaard. Příspěvek z pořadu Studio TOUR s Petrem VakočemVideo: Sport.cz
Téměř pořád se něco dělo, závodilo se naplno. O pódium v celkovém pořadí, o elitní desítku, o puntíkatý i zelený dres a etapová prvenství. Bylo krásné sledovat například to, jak Kreuzigerova stáj Bahrajn Victorious hned třemi vítězstvími uctila památku tragicky zesnulého švýcarského jezdce Gina Mädera.
Kdyby na Tour chyběl jeden z dvojice Vingegaard – Pogačar, nejprestižnější cyklistický závod by to dost poznamenalo. Jejich slova po dojezdu ale naznačují, že tahle rivalita bude pokračovat. Oba by se ve Francii měli představit i příští rok. A mohla by se k nim přidat i třetí hvězda do party, mistr světa Remco Evenepoel. Ten by Tour de France pozvedl ještě na vyšší úroveň. A že už to vypadá, že skoro není kam stoupat...
