Článek
„Jako malý jsem měl souseda, který dělal trenéra skokanů na lyžích. Bylo pro mě logickou volbou začít na můstcích. Navíc každý jako malý přece sní, že bude létat! A já si tohle přání splnil," vypravuje s úsměvem Roglič v rozhovoru pro web sport.tirol.
Ač se skoky začal až ve třinácti letech, už o tři roky později byl členem juniorské reprezentace Slovinska a slavil bronz na MS 2006, o rok později zlato. Jenže v téže sezoně se po skoku na můstku v Planici ve vzduchu přetočil a dopadl na hlavu. Vrtulníkem byl v bezvědomí letecky transportován do nemocnice, jako zázrakem neměl žádnou zlomeninu. I přes trauma se vrátil na můstky, po sérii zranění ale v jednadvaceti ukončil kariéru. „Zdravotních patálií bylo tolik, že jsem ztratil motivaci," vysvětluje.
Primož Roglič ze Slovinska.
Dumal, co dál se životem. „V televizi jsem sledoval Tour de France a měl nejasný pocit, že cyklistika je fajn. Prodal jsem motorku a koupil si kolo. První v životě," přiznává, že nikdy jako mladík nevlastnil bicykl. „Jako skokan jsem měl cyklistiku zakázanou. Neočekával jsem, že bych mohl být dobrý. Ale od prvních dnů mi to v sedle docela šlo. Líbilo se mi, že jde o vytrvalostní sport, který člověka přivede k fyzickým a mentálním limitům," popisuje Roglič.
Zkoušel duatlon i triatlon, aby se v roce 2013 upsal kontinentálnímu týmu Adria Mobil. Už v dalším roce slavil etapové prvenství v závodě Kolem Ázerbájdžánu, v sezoně 2015 tentýž závod vyhrál, ovládl i Kolem Slovinska a dominoval vrchařské soutěži při etapovém klání Coppa Bartali. V týmu Lotto-Jumbo nelenili a nabídli Rogličovi kontrakt pro World Tour.
Hned v prvním roce oslnil při debutu na Grand Tour triumfem v časovce na italském Giru. Při premiéře na Tour de France (2017) vyhrál rovněž etapu, navíc byl druhý v boji o puntíkatý dres pro krále hor. Bylo jasné, že má předpoklady pro boj o celkový triumf na Grand Tour. Když pak v roce 2018 vyhrál Kolem Slovinska a Kolem Romandie, nikdo nepochyboval o jeho talentu. Na Tour de France vyhrál znovu horskou etapu a celkově dojel čtvrtý.
„Nikdy jsem nelitoval, že jsem nechal skoků a začal s cyklistikou. Naopak beru jako štěstí, že jsem v životě dostal šanci věnovat se dvěma zcela odlišným sportům na nejvyšší úrovni. Oba sporty vyžadují velké oběti. Skokan potřebuje výbušnost, ale rovněž hodně obecného tréninku. Cyklistika žádá naopak několik hodin tréninku v sedle denně," vypravuje rodák z města Trbovlje známého hlavně díky svým bohatým zásobám uhlí.
Letos prožil úchvatné jaro. Vyhrál etapák ve Spojených arabských emirátech, Tirreno Adriatico i Kolem Romandie. Úkolem bylo vyhrát Giro. Dvakrát sice ovládl časovku, jenže jeho podpůrný tým se rozpadl, v horách zůstal příliš osamocen, chyboval a musel se spokojit s třetím místem. Následně během tří měsíců absolvoval jen šampionát ve Slovinsku.
Primož Roglič.
Věnoval se tréninku a prvorozenému děcku. Koncentroval se na Vueltu, kde fenomenálním představením při časovce v desáté etapě skočil do čela pořadí a naprosto suverénním výkonem červený dres pro lídra udržel. „Byl čerstvější než před Girem, kdy měl možná až moc závodů. Navíc byl bohatší o italskou zkušenost, jaké to je být lídrem a nést všechnu odpovědnost," vyzdvihuje proměnu Rogliče sportovní ředitel týmu Jumbo Visma Addy Engels.
Slovinský cyklista Primož Roglič si při Vueltě postupně upevňoval celkové vedení.
„Bylo mým snem stát se nejlepším skokanem na světě. Přenesl jsem si jej do cyklistiky. Triumf na Vueltě představuje absolutní naplnění všeho, co jsem si kdy přál," říká Roglič, který nepochybně může v budoucnosti slavit triumf i na nejprestižnější Tour de France.
