Článek
Kolo pro vás asi žádná výzva nebude, ale jak to máte s během a plaváním?
Běhal jsem už dříve kvůli cyklokrosu. Sice to nikdy nebylo víc než dvanáct kilometrů, ale vždycky mě to bavilo, takže snad nebudu mít výraznější problémy. Moje první zkušenost se závodním během byl letošní pražský půlmaraton, který jsem si moc užil a určitě to nebyl můj poslední. Chtěl jsem o pár týdnů později zkusit i maraton, ale tělo mi říkalo, že bych další měsíc ani nemohl chodit. Potřebuju ještě lepší trénink, abych se nezranil. Protože pak měsíc vydržet bez pohybu a sportu, to by nebylo dobré pro mě ani moje okolí.
Plavání jste někdy do přípravy zapojil?
Maximálně třeba na soustředění na Mallorce, když pršelo, ale to už je tak patnáct let zpátky. Vlastně jsem nikdy pořádně neplaval a určitě to je moje nejslabší stránka. Vždycky mi to přišlo jako hrozně nudný sport, jenom koukat na dlaždičky a plavat sem a tam. Ale když jsem si to vyzkoušel, tak to rozhodně nuda nebyla a celkem mě to bavilo.
Už jste využil rady svého bývalého trenéra Pietera Timmermanse, jehož manželka Tine Deckersová patřila k nejlepším triatlonistkám světa?
Ano, poprosil jsem ho o základní tipy a pokyny. Minulý týden jsme si spolu dokonce zatrénovali. Říkal mi, že plavu lépe, než čekal, což mě potěšilo. Doufám, že před startem stihnu bazén ještě alespoň čtyřikrát.
V čem vás vůbec lákalo si po kariéře vyzkoušet právě triatlon?
Měl jsem to na seznamu přání už dlouho. Je to dobrá kombinace disciplín. A i když s plaváním zkušenosti nemám, beru to jako potřebné vystoupení z komfortní zóny. Když mě to v závodě chytne, dokážu si představit, že mě bude bavit v rámci udržování kondice a zajdu si třeba i v zimě. Říkal jsem si, že bych jednou zkusil zaběhnout i maraton a pak taky Ironmana. Mohla by to být zajímavá výzva. Ale tahle vzdálenost v Karlových Varech je pro start úplně ideální. Když mám takovou akci kousek od baráku, nemohl jsem odolat.
Zdeněk Štybar na archivním snímku.
Už jste zkoušel kombinaci jednotlivých disciplín hned po sobě?
Zatím aspoň kolo a běh. Nečekal jsem, že přechod bude tak složitý. Trvalo mi skoro dva kilometry, než jsem se dostal do běžeckého rytmu. To ještě musím natrénovat.
Věříte, že v porovnání s triatlonovými nadšenci na kole stáhnete ztrátu z plavání?
To si netroufám odhadovat. Jsem zvědavý, jak na tom budu ve srovnání s hobíky. Myslím, že budou mít natrénováno víc než já. Loni jsem najel 12 tisíc kilometrů, letos to bude asi podobné. Rozhodně nejsem v žádné životní formě a určitě nemám ambice vyhrát. Každopádně se těším a mám velkou motivaci. A věřím ve skvělou atmosféru.
Kolik času věnujete sportu rok a půl po konci v profesionálním pelotonu?
Rozhodně už nejsem profík. Nechci sportem trávit šest nebo sedm hodin denně, jak jsem to dělal posledních třicet let. Kariéru jsem skončil a nevidím smysl v tom dál žít profesionální život, jako to dělá třeba bývalý cyklista Greg Van Avermaet, jenž vyhrál na Ironmanu v Nice svou věkovou kategorii. Pro mě by to byla ztráta produktivního věku. Ale dávat si sportovní cíle mě samozřejmě dál motivuje. Sport mě pořád baví a potřebuju ho.
Jak tedy vypadá váš běžný den?
Můj život je pestrý na cestování, hlavně mezi Českem a Belgií, a různé ambasadorské aktivity. Ještě jsem si nenašel svou rutinu. Nejvíc času mi teď ale zabere projekt Czech Cycling Academy, který mě zaměstnává na plný úvazek. Snažíme se vytvořit novou základnu české cyklistiky, možná i celého sportu. Beru to jako obrovskou výzvu, chci předat českému prostředí co nejvíce znalostí z profesionální kariéry. Mám k tomu skvělé partnery.
Co v rámci projektu chystáte?
Jestli se nám vše povede podle plánu, bude to skvělé. Začneme od září jezdit do škol a v rámci tělocviku testovat děti. Chceme je přilákat ke sportu a ukázat jim různé cesty. A zároveň vybrat ty nejtalentovanější. Zároveň plánujeme využívat příručku pro rodiče, aby nechtěli po dětech maximální výkony ve 13 letech. Na prvním místě musí zůstat škola. A budeme se snažit pomoct i trenérům, předat jim nejnovější studie. A vytváříme i nový tréninkový software.
V červenci jste zavítal také na Tour de France, kde jste si pro americkou televizi TNT vyzkoušel komentování. Jaké to bylo?
Úplně nová zkušenost. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Hodili mě do vody a šoupli mě do komentátorské kabiny. Bavilo mě to. Celkově bylo zajímavé vidět nejprestižnější závod z nové perspektivy. Přál bych každému profíkovi, aby ještě během kariéry viděl, o čem všem Tour de France je. Přišlo mi, že se vším tím doprovodným programem je samotný závod až druhořadý. Byl to úžasný zážitek.
