Hlavní obsah

Trapas francouzského miláčka. Alaphilippe v euforii zjistil, že vítěz už je dávno v cíli: Slavil jsem jako idiot

I se zraněním předvedl fenomenální výkon, ale místo uznání se francouzský cyklista Julian Alaphilippe spíše dočkal nepříjemných pocitů trapnosti. Ve finiši 15. etapy Tour de France totiž mohutně rozhazoval rukama a slavil, jelikož ve spurtu větší skupiny uprchlíků porazil Wouta van Aerta i další soupeře. Jenže až o pár okamžiků později zjistil, že vítěz Tim Wellens už je dávno v cíli. A o pár sekund později dorazil také další z Belgičanů Victor Campenaerts, a tak miláček domácích fanoušků skončil až třetí.

Foto: Sarah Meyssonnier, Reuters

Julian Alaphilippe slaví vítězství v etapě Tour de France. Dojel ale až třetí…

Článek

Pro zkušeného 33letého klasikáře to byla pořádně perná neděle. Ještě před startem etapy došlo k sympatické dohře úsměvného incidentu z předešlého dne. V sobotním stoupání na slavný Tourmalet totiž Alaphilippe vytrhl zaskočené podporovatelce Wouta van Aerta kus fanouškovského kartonu, který si vložil pod dres, aby se v chladném počasí zahřál.

Za svůj čin se divačce osobně omluvil, fanynka navíc dostala přístup do zákulisí, kde se s francouzským jezdcem i se svým belgickým oblíbencem vyfotila. A v ruce držela i zbytek nápisu, na němž stálo: „Wout to ještě neví, ale budeme se brát!“

Krátce po začátku kopcovité etapy už ovšem Alaphilippovi do smíchu rozhodně nebylo. Přimotal se totiž do hromadného pádu, načež dlouho zůstával sedět na vozovce a v bolestech se držel za levé rameno. „Měl jsem ho vykloubené, ale podařilo se mi ho nahodit zpátky. Vzpomněl jsem si, jak to dělali v nemocnici,“ překvapil v rozhovoru pro televizi France 2.

I přes zranění se dotáhl zpátky do pelotonu, a dokonce vyrazil do denního úniku. Jenže se musel obejít bez informací z týmového vozu. „Bohužel rádio po pádu přestalo fungovat. A protože se celý den jelo naplno, neměli jsme čas ho vyměnit,“ vysvětloval pro web Road.cc Raphael Meyer, šéf švýcarské stáje Tudor.

A právě kvůli tomu Alaphilippe kousal v cíli hořké pocity. „Julian vůbec nevěděl, že jsou před ním ještě dva jezdci, a myslel si, že vyhrál etapu,“ připustil Mayer.

Francouzský jezdec předvedl fantastický spurt. Asi i díky obrovské motivaci a falešnému dojmu, že si jede pro své sedmé etapové vítězství na Tour de France. Jenže euforie byla zbytečná. „Slavil jsem jako idiot,“ prohodil pak s hořkými pocity. „Aspoň máme hezkou fotku,“ usmál se jeho nadřízený Mayer.

Třetí místo je každopádně pro Tudor i francouzskou cyklistiku úspěchem. Vždyť pro domácí závodníky jde o první umístění v top trojce na letošní Tour de France. „Mohlo to být lepší, ale i horší. Taky jsem mohl odstoupit,“ nadhazoval Alaphilippe.

Ačkoliv na vítězného Wellense ztratil minutu a 36 sekund, z francouzských jezdců byl na letošní Staré dámě k výhře zatím nejblíž, což je trochu tristní bilance pro domácí cyklistiku. Vždyť v tomto století vždy Francie slavila alespoň jeden etapový triumf na nejprestižnějším závodě, naposledy zůstala bez vavřínu v roce 1999.

Nyní zbývá domácím oblíbencům už jen šest etap, aby pro ně Tour de France neskončila fiaskem. A aby Alaphilippova mylná oslava nezůstala jejich jedinou chvilkovou radostí.