Článek
Na Instagramu vybrala dvacet fotografií charakteristických pro její kariéru. Začátky, medailové úspěchy, radost s parťačkami, rodina… „Ale můj florbalový život nejde shrnout ve dvaceti fotkách a ani ve dvaceti větách,“ přiznala rekordmanka v počtu odehraných reprezentačních zápasů.
V domácí soutěži chytala za pražské Bohemians, Herbadent/Tigers Jižní Město a Chodov a vyrážela za zahraničními zkušenostmi. Vyzkoušela si všechny elitní světové soutěže, když postupně chytala ve Finsku, Švýcarsku a na závěr kariéry bojovala o místo v brankovišti i v aktuálně nejlepším týmu světa Thorengruppen.
K tomu v prosinci přispěla svými výkony k historickému postupu českých florbalistek do finále světového šampionátu v Brně a Ostravě. „Pětadvacet let tréninků, zápasů, obětí, vzestupů, pádů, letních příprav a především vzpomínek a přátelství na celý život,“ napsala do svého rozlučkového statusu.
„Čtvrt století byl florbal obrovskou součástí mého života. Formoval mě v člověka, jakým jsem dnes. Dal mi všechno, co jsem potřebovala: lásku ke sportu, sebevědomí, sílu překonávat těžké chvíle, nezapomenutelné vzpomínky a mnohem víc,“ vyznala se Christianová.
„Nic z toho bych nedokázala bez úžasných spoluhráček, přátel, rodiny a lásky. Všechny tituly a ocenění by bez lidí kolem mě nic neznamenaly. Sport není o sbírání trofejí. Je o cestě, která k nim vede. Plná smíchu, vzpomínek, radosti, ale i těžkých momentů,“ dodala gólmanka, která jednou kariéru přerušila, ale po roční pauze se opět vrátila.
„Nebylo to vždy jednoduché. Přijít na trénink, i když se ti nechce, vyběhnout ještě jeden kopec, když už nemáš sílu, nebo se postavit zpátky do branky i v nejhorší den svého života. A když to všechno překonáš, uvědomíš si, že to stálo za to. A můj příběh za to rozhodně stál,“ dodala loučící se legenda.
