LEVerkusen. Zašedlé město, jehož dominantou je fotbal

Leverkusen (od našeho zpravodaje) – Vždyť staromilci, kteří neholdují GPS navigaci v autě, by možná Leverkusen sotva zaznamenali. První silniční značení, alespoň naznačující jeho existenci, naleznete až pár kilometrů od města. A na mapě? Tam Leverkusen vypadá jako o hodně chudší sourozenec Kolína nad Rýnem.

Město bylo dlouho známé výhradně díky chemické společnosti Bayer AG, která fotbalové mužstvo sponzoruje. Jinak? Nic. Takřka žádné památky. Podprůměrných 160 tisíc obyvatel, plus nějaké ty drobné. Uličky, jimiž je za tmy snad i troufalé kráčet o samotě. Někde až „neněmecky“ poházené odpadky. Nuda, chtělo by se říci.

Ba ne. Leverkusen přece jen stojí za návštěvu.

Když se internetového vyhledávače Google v angličtině zeptáte „Co dělat v Leverkusenu?“, odpoví vám výmluvně. Na prvním místě ukáže obrázek tamní BayAreny. Tedy stadionu, který hostí domácí zápasy fotbalového Bayeru. A tam se sakra je nač dívat.

Sobotní utkání proti Bayernu Mnichov to jasně demonstrovalo. Leverkusen o mnoho slavnějšího, bohatšího a historicky nesčetněkrát úspěšnějšího soupeře předčil. Na plné čáře. Dominantně. Na fotbalové řemeslo v podání družiny Xabiho Alonsa byla radost pohledět. Rozhozenému soupeři tři góly dali, dvakrát nastřelili brankovou konstrukci. Nádherně kombinovali. Nechali vyniknout jak výjimečné individuality, tak týmovou soudružnost.

A bavili. Což k prasknutí napěchované tribuny kvitovaly. Stejně jako fakt, že vítězství na čele tabulky jejich miláčkům vytvořilo pětibodový náskok.

„Fanoušci úspěchu,“ šlo by namítnout. No, ne tak úplně. Vlastně spíše vůbec.

Za posledních třicet sezon (včetně té současné) překročila průměrná návštěvnost domácích zápasů Leverkusenu pokaždé dvacet tisíc. Až na dvě výjimky. Jak asi správně hádáte, byly jimi dva „covidové ročníky“ 2020/21 a 2021/22.

Dovolte malé srovnání. Viktoria Plzeň, o níž jeví fanoušci z regionu na české poměry naprosto fantastický zájem, hraje na stadionu s maximální kapacitou 11 700 míst. Proč? Stačí to.

A to má přibližně stejně obyvatel jako právě Leverkusen. Přičemž na rozdíl od něj v těsné blízkosti nemá žádné další, o mnoho větší město. Které by, stejně jako německý Kolín, také hrálo nejvyšší soutěž.

Oddaný tábor příznivců znamená jediné. Domácí zápasy Bayeru mají kouzlo. Troufám si tvrdit, že jsem nebyl jediný, komu při sborovém předzápasovém ryčení „Bayer null vier“ běhal mráz po zádech. Navíc v době, kdy fanoušci tuší, že jsou možná svědky něčeho jedinečného. Podobné tažení za premiérovým mistrovským titulem se pěkných pár desítek let nemusí opakovat.

Jak dopadne? Těžko soudit. Stejně tak těžko tvrdit, že v Německu neexistují krásnější místa k žití, než je Leverkusen.

Ale místa, kde se momentálně hraje hezčí kopaná? Ta byste možná hledali marně i v celé Evropě…