Hlavní obsah

Bizár na Spartě. Co pořád řveš?! okřikl protihráče a sudí ho vyloučil

Aktualizováno

Pouze v devíti dohrávali olomoučtí fotbalisté nedělní ligový duel na Letné proti Spartě. K vyloučenému brankáři Janu Koutnému se v nastaveném čase přidal spoluhráč a jmenovec Jan Král. Podle zápisu o utkání mu sudí Ondřej Pechanec ukázal druhou žlutou kartu za výkřik: „Co pořád řveš?!“

Sestřih zápasu Sparta-OlomoucVideo: LFA

Článek

„Od Králise jsem se dozvěděl, že to řval na (sparťana) Ševinského a ne na rozhodčího. Rozhodnutí z tohoto pohledu nebylo správné,“ volil diplomatická slova po porážce 0:1 trenér Sigmy Tomáš Janotka.

Jenže pozor, sudí Pechanec doopravdy žlutě ocenil olomouckého hráče za rozepři s protihráčem, což uvedl i do zápisu slovy: Projev nespokojenosti a protestování - kritika protihráče v přerušené hře bez hanlivých výrazů: „Co pořád řveš?!“

Žlutou kartu viděl po výměně názorů i Ševinský. Král měl pech, jelikož už hrál se žlutým varováním za tvrdý faul před domácí střídačkou z 80. minuty. Proto se z trávníku na Letné pakoval o něco dřív než spoluhráči. Oslabená Sigma se nemohla dostat do závěrečného tlaku.

Mimochodem, ze sudího Pechance se stává nejspíš nejúzkostlivější muž s píšťalkou v nejvyšší soutěži. Minulý týden vyloučil ostravského trenéra Hapala, který na Dukle reklamoval nedovolený zákrok: „To byl jasnej faul, do pr*ele!“

Po udělení červené měl dle zápisu kouč Baníku směrem ke čtvrtému rozhodčímu Aleši Machovi ještě zvolat: „Vy jste fakt ko*oti.“

Zpět ale k nedělnímu dění na Letné, kde víc děj ovlivnilo vyloučení brankáře Koutného, který na konci první půle zasáhl míč před dotírajícím Birmančevičem mimo vápno rukou. Při situaci se ocitl v ofsajdovém postavení domácí Rrahmani, ale podle sudích hru neovlivnil.

„Míč trefil brankáře Koutného do ruky a pokud neviděli ofsajd, je to červená karta,“ hodnotil Janotka. „Byla to velká komplikace proti silnému týmu, jako je Sparta. Jsem hrdej, jak kluci v deseti a pak i devíti zápas odbojovali. Byli soudržní, nenechali si nic líbit. Kdybychom hráli v plném počtu, odvezeme si bod nebo tři.“

Po závěrečném hvizdu si členové obou týmů vášnivě některé situace vysvětlovali.

„Došlo k určitému vyříkávání, někdy to k tomu patří. Každý tým bránil kamarády a spoluhráče,“ glosoval Janotka. „Jsem rád, že nejsme otloukánky. Emoce k tomu patří. Nebyli jsme první, kteří začali pořvávat. Neříkám, že jsme Mírové Dušínové. Každý ale ať si zamete před vlastním prahem.“