Článek
„Nelíbí se mi situace kolem trenéra české reprezentace Jardy Šilhavého a jeho realizačního týmu. Nový šéf FAČR Petr Fousek prohlásil, že výkonný výbor bude s trenéry hodnotit právě skončenou kvalifikaci. Proboha, kam chceme patřit? Do toho, kde jsme byli, tedy do českého fotbalového Kocourkova? Nebo tam, co prohlašovala před valnou hromadou F-evoluce a Petr Fousek?
Pokud jakýkoli svaz nebo klub začnou vyvolávat pochybnosti o důvěře v trenéra, má to pokaždé jeden důsledek. Vždycky klesne výkonnost týmu. Začnou se vytvářet páté kolony, různé vlivové skupiny začnou prosazovat svoje zájmy.
Správný krok svazového předsedy má být přece úplně jiný. Má jasně prohlásit, že buď trenér důvěru má nebo ji nemá. Vrcholem je, když zasedne výkonný výbor, potažmo svaz, a rozhoduje, jestli trenér má nebo nemá důvěru.
Kdo totiž bude rozhodovat o tom, jestli má Jarda Šilhavý důvěru? Zase laikové. Na základě sympatií, antisympatií, různých vlivů, tlaků. Nikoli na základě odbornosti. Takže Jardo, za mě: Máš moji naprostou důvěru, nezpochybnitelnou. Nic neřeš. Líbilo se mi, že ses ozval, což bylo moc důležité. Důvěra totiž buď je, nebo není. Ne varianta napůl ano, napůl ne. Buď jsou tvoji partneři profíci a řemeslníci nebo kluci z Kocourkova. Ale s tím ty nic neuděláš.
Považuji za důležité říct, že diskuze musí proběhnout s lidmi, kterým jde na prvním až pátém místě o český fotbal. A ne o osobní zájmy. Musí být profesionální, odborná, kompetentní, založená na číslech a na faktech.
Fotbalová asociace by měla mít svoje vize, filosofii, strategii. Na základě nich následně vyhodnotit práci trenéra za určité období. Jaké byly cíle a jestli jich bylo dosaženo. Jenže tohle na fotbalovém svazu není. Ať přišel k národnímu mužstvu jakýkoli trenér, bylo to vždycky podle něj. S příchodem každého nového kouče nastala nová filosofie, nová strategie, jiný přístup. Kam jsme se s tím dostali, všichni víme.
Ve svých glosářích se věnuju poměrně často Spartě, krátce se vyjádřím k její vysoké porážce na Slovácku. Všude čtu a slyším, že ten a ten hráč Sparty zklamal, že do takového klubu nepatří. Já tvrdím: Neřešte hráče Sparty. Ti, co nastoupili na Slovácku, ale i ti, co odehráli zápasy předtím, jsou na svém limitu. I když jim dáte milion denně, líp hrát nebudou.
Jestli si někdo na Strahově myslí, že Spartu potáhnou do Ligy mistrů devatenáctiletí kluci, je naprosto mimo. Tohle můžou říkat možná v Příbrami, v Budějovicích, ale ne na Letné. Proboha, tyto hráče ale přece někdo skautuje (?), vybírá je, kupuje je, dává jim smlouvy, platí je. Je to jeho zodpovědnost. A já říkám, že současní hráči Sparty prostě na víc nemají. Líp hrát neumějí. Jen díky trenéru Vrbovi mají tolik bodů a můžou snít o postupu ve skupině Evropské ligy.
Vím, že když píšu tyto věci, nepřinesou mi popularitu ani slávu. V mojí hlavě ale Spartě pomáhám. Strašně jí škodí růžové brýle, lakování reality na růžovo. Je to totiž přesně naopak. Čím je analýza drsnější, profesionálnější, věcnější, tím víc pomáhá."
Josef Csaplár
Josef Csaplár je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past". Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně.
