Článek
Vstřelil jste první jarní branku Slovácka a tím jste nastartoval svůj celek k výhře. Jak to vnímáte?
Jsem rád, že jsem protrhl týmovou střeleckou smůlu. Předtím jsme měli šance na Spartě i proti Dukle. Ale nebyli jsme netrpěliví. Předpokládali jsme, že to přijde. Tak hladký výsledek v Teplicích jsme ovšem nečekali. Ale dovedli jsme skórovat v pravý okamžik a vždycky jsme odpověděli na šance domácích. Druhý poločas jsme zvládli perfektně. Nemuseli jsme se někam hnát. A víc jsme si věřili.
Prožíval jste zápas intenzivně?
Ani ne. Přece jen jsem z Teplic pryč od léta roku 2011. Tehdy mně teplický trenér Rada řekl, že bych nebyl v základní sestavě a zájem projevilo Slovácko. Nešlo tedy o nějaký vyhazov z Teplic, nebo zášť. Naopak loučení proběhlo v pohodě. Pořád mám na Teplice dobré vzpomínky. Teď mě těší hlavně kvůli sobě i klukům ze Slovácka, že jsme tady vyhráli.
Slovácko trénuje Svatopluk Habanec, který má byt v Teplicích a je spjat s teplickým i severočeským fotbalem. Jak vás motivoval?
Vypsal nějaké prémie. Já taky přichystám něco do kabiny, tedy občerstvení. Budeme mít klid na to, abychom se dali zdravotně dohromady a připravili se na další zápas.
Uvědomujete si, že se blížíte k branám Klubu ligových kanonýrů?
To neřeším. Pořád se píše o libereckém Jirkovi Štajnerovi, kterému chybí jediný gól. Já tak blízko ještě nejsem. Pokud mám správnou statistiku, tak mi schází ještě sedm branek. A to je dost. Až budu na devětadevadesáti gólech, začnu naplno uvažovat o té stovce (úsměv).