GLOSA: Dvacet let ode dne, který změnil český fotbal

Až přišel 10. květen 2002, který letenskou pětiletku ukončil. Respektive o tom, že Sparta neobhájí zlato se rozhodlo už o necelé tři týdny dříve, kdy Letenští padli doma s Teplicemi. Za připomenutí právě dnes stojí slova tehdejšího kouče Sparty Vítězslava Lavičky, který v nepovedené sezoně v dubnu nahradil Jaroslava Hřebíka. „Nejsem schopen odhadnout, jestli je teď Sparta na samém dně nebo může klesnout ještě níž."

Každopádně tři kola před koncem už bylo jisté, že o titul si to rozdá jen vedoucí Liberec nebo druhý Žižkov. A šlo o velké drama. Severočeši vedli před svým pronásledovatelem o šest bodů. Jenže ve 28. kole prohráli v Teplicích a Žižkov výhrou v Drnovicích stáhl náskok na tři body. Před posledním kolem se náskok snížil již na pouhý bod, když Nezmar a spol. doma za zvuků tisíců trumpetek, které klub v mistrovském očekávání rozdával, remizoval s Brnem 3:3. Kdežto Žižkov porazil na svém stadionu Jablonec.

Před posledním kolem tedy byly karty rozdané jasně. Liberci stačilo vyhrát v Ďolíčku nad Bohemians. V případě jeho prohry by stačil Žižkovu bod na Strahově se Slavií, neboť měl se Severočechy lepší vzájemné zápasy.

Liberec nakonec na Bohemce 1:2 prohrál, přesto šlo o jeho nejslavnější porážku v historii. Žižkov dlouho na Strahově držel mistrovskou remízu 0:0. Až pět minut před koncem vstřelil vítězný gól Pavel Kuka. Zápas v Ďolíčku skončil dřív, fanoušci Slovanu už křepčili, jenže jistotu ještě neměli. Kdyby Žižkov dokázal vyrovnat, dopadl by jako Leverkusen v Německu ve stejné sezoně. Ředitel klubu Ivan Horník v plážovém vzezření jen sledoval, jak jeho Žižkov padá nakonec až na třetí místo za Spartu.

Pohár pro českého fotbalového mistra se poprvé stěhoval z Prahy. Liberec s výjimečnou partou okolo Štajnera, Nezmara, Kolouška, Holeňáka, Janů či Johany s trenéry Škorpilem a Csaplárem tím v nadsázce zatřásl „jistotami" v českém fotbale. Ostatně od té doby pohár slavil Liberec ještě dvakrát, jednou také Ostrava a pětkrát Plzeň. Ta má nyní blízko i k tomu, aby již pošesté vykročila na cestu, kterou před dvaceti lety poprvé otevřel „provinční" Liberec.