Hlavní obsah

Jablonecká posila se chystala na ligu i změnou jídelníčku: Maso se snažím vynechávat

Hynek PreislerSport.czPrávo

Poslední roky byl zvyklý hrát jen o záchranu, teď Jakuba Podaného čekají po přestupu do Jablonce evropské poháry. „Vždy to byl můj cíl," přiznává technický záložník. A na novou výzvu v novém klubu zbrojí i netradičním způsobem: může-li, vyhýbá se konzumaci masa.

Foto: FK Jablonec

Fotbalista Jakub Podaný v jabloneckém dresu.

Článek

Je z vás vegetarián?

Čistý vegetarián ne. Když máme s fotbalem společné obědy a podává se maso, občas si ho dám. Žádný odpor k němu nemám, jen se ho snažím vynechávat. Jím ho tak jednou týdně.

Proč jste maso omezil?

Bavil jsem se o tom s několika lidmi a měli s tím opravdu dobré zkušenosti. Když jsem začínal kdysi ve Spartě, měl jsem nějakých 77 kilo. Teď jsem se dostal na 81. Proto jsem zkusil stravu bez masa a během tří týdnů šla kila dolů sama. Nic jsem neměnil, normálně trénoval a cvičil. Na druhou stranu jsem byl skoro tři měsíce zraněný, takže uvidíme, jak se to projeví v zápasech.

Kde jste našel inspiraci?

Četl jsem několik studií a nadchlo mě to. Hodně mě zaujal dokument na Netflixu The Game Changers (Ti, kdo mění svět). Velmi zajímavá byla část o sedimentaci krve. Co způsobuje maso a co rostlinné bílkoviny. Nevím, do jaké míry to mohlo být zinscenované, ale zaujalo mě to a řekl jsem si, proč to nezkusit? Ale nemyslím si, že by to bylo něco převratného. Ani nejsem ve fotbale žádná extra výjimka, dodržuje to více lidí.

Kdo například?

Během své kariéry jsem se setkal s více lidmi, ale třeba v Bohemce na to před nějakými třemi měsíci naskočil i Kamil Vacek a pocítil stejný efekt. Přijde mi, že svaly stavěné z rostlinných bílkovin jsou lehčí. Muskulaturu mám stejnou, ale ztratil jsem skoro čtyři kila. Musím říct, že po přípravě se cítím dobře.

Vaříte si někdy vegetariánská jídla i sám?

Přiznám se, že ve vaření jsem velmi špatný. Nedalo by se to jíst, ani kdyby to bylo s masem. (směje se) Jídlo si nechávám vozit a musím říct, že jsem trefil dobrou firmu. Vybírám si bezmasá jídla a vždy mi chutnala, výběr je pestrý.

Jaké teď máte nejoblíbenější jídlo?

Furt svíčkovou s osmi! (směje se) Ale mám rád hlavně tu omáčku a knedlík, o maso mi nikdy tolik nešlo. Když jsem byl malý a hráli jsme v sobotu zápasy, táta mě pak vždy v Praze bral do restaurace a k svíčkový mi objednával čtyři knedlíky navíc. Byl jsem úplný tintítko. Vypadalo to, že jsem týden nejedl. Naházel jsem do sebe osm knedlíků za osm minut a zůstalo mi to. Ale asi jste myslel bezmasé jídlo, že?

Ano.

Musím uznat, že náhražky masa jako tofu nebo robi jsou skvělý. Připravují se stejně jako maso. Dají se grilovat, vařit, péct. Chutná mi to. Pro mě je hlavně důležitý, aby jídlo nebylo suchý.

Platí u vás, že čím jste starší, tím se o nové přístupy zajímáte víc?

Určitě se ke mně dostává spousta informací, které si nějakým způsobem vyhodnocuju a sám si dělám úsudek, co je pro mě dobrý a co špatný. Každý si asi najde svůj rytmus, jak fungovat. Ať už se to týká cvičení nebo různých doplňků. Hlavně do sportu teď prorazili víc kondiční trenéři a každý má svou metodu a je důležité si vše sám vyhodnocovat. V českém fotbale je těžké hráče separovat na rychlostní typy, vytrvalostní typy, stopery, útočníky a všichni dělají věci dohromady. Je pak na každém z nás, aby dělal, co potřebuje. Myslím, že komplexní trénink však nestačí.

Je něco, co byte ještě rád vyzkoušel?

Nic dalšího v plánu nemám, co se životního stylu týká, cítím se dobře. Nejdůležitější je pro mě vyhýbat se zranění, abych mohl hrát naplno. Často si to nepřipouštíte, ale na videu pak vidíte, jak si tělo podvědomě pohyb redukuje, aby snížilo bolest. Jinak bych si rád hlavně vyzkoušel, abychom vyhrávali s Jabloncem zápasy a byli úspěšní. (usměje se).

Předpokládám, že rád opět po delší době okusíte i evropské poháry. Mám pravdu?

Vždy byly mým největším cílem. Zažil jsem je se Spartou a pak i kvalifikaci se Slovanem Bratislava. Tam by měl směřovat asi každý hráč v naší lize. Jsem rád, že budu mít šanci o základní skupinu zabojovat.

Foto: fkjablonec.cz

Obránce Jan Krob už patří Jablonci.

Jste rád, že se v Jablonci opět potkáváte v jedné kabině s Janem Krobem, vaším kamarádem?

Jasně, známe se od dvanácti let ze Sparty, kam přišel půl roku po mně. Od té doby se vídáme, jezdili jsme spolu i s rodinami na dovolenou. I když se pak naše cesty rozešly, po celou dobu jsme byli v kontaktu. Na hřišti se ale potkáváme skoro po deseti letech.

Může to pro vás být v souhře na levé straně výhodou?

Věřím, že pokud se na levé straně potkáme, nějaká výhoda to bude. Tím, že spolu trávíte spoustu času, máte stejné myšlenky a svým způsobem fotbal vnímáte podobně. Tehdy to pro nás výhoda byla. Alespoň já jsem vždy věděl, co od Honzy můžu čekat. Asi jsme dokázali líp využívat naše přednosti než s někým, s kým hrajete teprve podruhé. Na druhou stranu jsme ovšem spolu nehráli dvanáct let, takže se do musíme trochu zase dostat.

Reklama

Související témata: