Článek
Buď my, nebo oni. Taková byla na konci ročníku 1998/1999 situace před posledním kolem. Buď po vzájemném duelu sestoupí domácí Plzeň, nebo hostující Jablonec.
„Bylo to asi nejvíce vyhecované utkání, které jsem v české lize odehrál," vzpomíná Radim Nečas, tehdejší záložník Jablonce. „V celé sezóně se nám tenkrát nedařilo a nikdo nečekal, že budeme hrát v posledním utkání o všechno. Zaplaťpánbůh, že jsme ho zvládli," dodává zkušený středopolař, který si zahrál také za Baník, Slavii či Cheb.
Jablonci v utkání o všechno stačil i bod, zvítězil ovšem 3:2. Nečas k existenční výhře přispěl dvěma góly.
„Pamatuji si na jeden gól z penalty a jeden z dorážky. Hlavně po penaltě mi spadl kámen ze srdce, protože kdybych ji nedal, asi by to bylo špatně," líčí dnes šestačtyřicetiletý autor pětatřiceti ligových tref.
Netají, že oslavy byly tehdy divoké. „Oslava byla taková, jako by se vyhrál titul," usmívá se ještě dnes.
Plzeň tehdy získala stejně bodů jako Opava, vinou horšího celkového skóre ovšem sestoupila.
