Článek
„Za lidmi by měly být vždycky nějaké výsledky. Hašek v podstatě jen vzletně mluví. Na jednu stranu i lituju, že jsem Duklu prodal,“ říká otevřeně 70letý Paukner, vlastník společnosti Carbounion Holding, který během minulé sezony prodal majoritní podíl v Dukle investoru Matěji Turkovi. Ten následně jmenoval Haška sportovním ředitelem a trenérem Davida Holoubka.
Vypadá, že jste z počínání svých nástupců notně zklamaný.
Zklamaný a naštvaný. Byl jsem v Dukle téměř dvanáct let, stála mě půl miliardy. Myslel jsem si, že až skončím a dojde na střídání generací, že se to nemůže tak rychle zhroutit. Bohužel pozoruju, že k tomu Dukla kráčí mílovými kroky. Myslel jsem si, že pan Turek bude řídit Duklu rozumně. Nepředpokládal jsem, že se v ní budou dít šílené věci, které dělá pan Hašek.
Konkrétně?
Byl jsem totálně konsternovaný, když vyměnil většinu hráčů. Patnáct v první várce, pak dalších šest. Tolik změn nemůže přinést nic dobrého. Kdyby aspoň přicházeli špičkoví hráči, jenže někteří z nich nemají ani na třetí ligu. A když jsem potom slyšel a četl názory pana Haška v různých rozhovorech…
Nelíbí se vám?
Jsou ve stylu, jako když si vezmete sto dolarů, jdete poprvé do kasina v Las Vegas, vyhrajete a myslíte si, že jste světový hráč. Mám na mysli například jeho vyjádření k prodeji Isifeho do Slavie.
Ten transfer je ale součástí projektu, se kterým Hašek do Dukly přišel. Přivádět levné fotbalisty z Afriky, zvýšit jejich výkonnost a následně je výhodně prodat.
Tohle je myšlenka, kterou může vyslovit jen naivní člověk. Jasně, jeden, dva hráči se povedou, ale nesmí to být nastavené jako systém. Když jsem viděl, jak se v létě Dukla zbavuje zkušených kluků, bylo mi jasné, že tohle nemůže dobře dopadnout. Tvrdím, že zodpovědnost za všechny tyhle věci má Hašek. Samozřejmě i majitel Turek, který Haškovi naslouchá a dělá, co dělá. Něco jiného jsou totiž silné řeči a něco jiného výsledky. Dukla je dneska rozložená.
Až tak?
Podle mě je v kádru příliš zahraničních hráčů, kabina nemá bojového ducha. Což byla první věc, o které teď mluvil nový trenér Šustr. Právě silná kabina byla parketa trenéra Petra Rady, se kterým jsem byl v Dukle moc spokojený. Myslel jsem si, že pan Turek si dá říct, když jsem mu já i spousta dalších lidí doporučovala, aby se nezbavoval zkušených hráčů a kvalitních lidí v managementu. Nedal na to. Oni se pořád opájí optimismem. Tvrdí - no tak spadneme, vždyť hned za rok zase postoupíme. Hašek nedávno prohlásil, že sestup by nebyla velká komplikace, jen drobnost. Je vidět, že vůbec neví, o čem mluví.
Na Haška máte evidentně pifku.
Mám. Za lidmi by měly stát vždycky nějaké výsledky. Jenže on většinou jen plká. Věděl jsem, že Hašek bude problém. On je optimista každým coulem. Jenže jak říká klasik - optimismus je opium lidstva. Zažil jsem v Dukle pět let ve druhé lize, vím moc dobře, co to obnáší. Pumpujete do toho jen peníze. Každý rok mě tam stál padesát milionů korun. Máte mnohem nižší příjmy z televizních práv, ale smlouvy hráčů zůstávají víceméně stejné. Na tohle jsme byli hodně opatrní. Bylo to pro mě finanční trápení. Mám velký strach, aby je to po roce ve druhé lize nepřestalo bavit a Duklu neodhodili jako horký brambor.
Počítáte tedy, že Dukla sestoupí?
Myslím, že ano. Jsou to jednoduché počty. Dukla je poslední, navíc hraje mizerný fotbal. Kdyby se jí povedlo několik zápasů, ve kterých by měla jenom smůlu. Jenže tohle není ten případ. Její projev je bez ladu a skladu. Udržení v první lize je pro mě jednoznačně větší priorita než vize, které se vůbec nemusejí naplnit. Na Petru Radovi a bývalých sportovních ředitelích Pepovi Jinochovi a Honzovi Staňkovi se mi líbilo, že k tomu přistupovali s nejvyšším pragmatismem. Navíc Petr byl osobnost. Když přicházel do Dukly zkušený záložník Kuba Hora, ze všech stran jsem slyšel varování, že je to zlobivé dítě. Petra poslouchal na slovo.
Petr Paukner s novým majitelem Dukly Matějem Turkem.
Litujete, že jste Duklu prodal?
Na jedné straně ano, Dukla je moje srdeční záležitost. Neopustil jsem ji ani v dobách, kdy nám házeli klacky pod nohy. Je známo, že jsem neměl dobrý vztah s panem Berbrem (pozn. - Roman Berbr, tehdy nejmocnější vládce českého fotbalu). Podnikám, vydělal jsem nějaké peníze, odmítl jsem někomu lézt do zadku. To jsem také Berbrovi vzkázal. Můj brácha dokonce hlasoval veřejně proti němu. Tím jsme si podepsali ortel. Na jaře 2020 se zrušila baráž, nedostali jsme možnost jako třetí tým druhé ligy poprat se o postup. Mám celý fascikl přepisů hovorů pana Berbra. Když to hodně zjemním, je v nich v kostce toto - Dukla je lejno u cesty, naštvali mě, ať jdou někam. Ale o tomto mluvit nechci.
Zkuste to.
Tohle je všeobecně známo, nic nového nepřinesu. Házeli mi zkrátka klacky pod nohy, ale já mám Duklu v srdci. Neexistovalo, abych ji pustil. Prodal jsem ji až loni po zralé úvaze. Pan Turek není zlý, vždy při našich jednáních dodržel slovo a byl velmi spolehlivý, ale bohužel se obklopil špatnými lidmi. My jsme vedli Duklu jako klasickou firmu. Měli jsme systém, do kterého se nahrávaly smlouvy. Věděli jsme přesně, kdy a komu co zaplatit. V klubu byl pořádek, můj brácha hlídal každou korunu. Teď tam mají bordel.
Prodej majoritního podílu se ale udál postupně, musel jste tušit, co s klubem po získání majority Matěj Turek zamýšlí.
Začnu od začátku. Myšlenky na prodej Dukly mě poprvé přepadly před třemi lety. Říkal jsem si - bude ti brzy sedmdesát, nejde vést klub donekonečna. Jenže se o něj zajímali spíš podivíni. Nejdřív přišel František Chvalovský (pozn. - někdejší šéf fotbalového svazu). Že prý někoho zná, abych dotyčnému Duklu prodal za šest milionů. Pak přijel jeden Švýcar, viděl domácí zápas se Spartou, kdy nás v závěru zařízl rozhodčí.
Na základě tohoto ucukl?
Po utkání mi řekl: Pane Pauknere, o tohle nemám zájem. Máte tady Spartu, Slavii, Plzeň, takže pokud vybudujeme klub, můžeme být přinejlepším čtvrtí. Tohle dělat nebudu. Tím to skončilo. Po nějaké době přišel Matěj Turek. Působil a stále na mě působí velmi skromně, nenápadně. Domluvili jsme se na prodeji 34 procent akcií s tím, že na zbytek, aby měl majoritu, může uplatnit opci po sezoně. Po nevydařeném podzimu přišel s návrhem, jestli bych nevyměnil trenéra Radu a sportovního ředitele Staňka za Holoubka a Haška.
Byl jste hned proti?
Řekl jsem jasně, že ne. Měl jen 34 procent, já majoritu, diskuse tedy byla zbytečná. Byl jsem s Radou, Staňkem i předtím s Jinochem spokojený. Turek to ale pak zkusil i v březnu. Znovu jsem odmítl. Pak za mnou přišel i s Haškem a Holoubkem. Podle jejich chování bylo evidentní, že Holoubek je ještě mladý, tvárný a že hlavní myslitel a chytrolín je Hašek. Necuknul jsem. Načež Turek urychlil opci. O dva měsíce. Byl zřejmě tlačený Haškem. A jsme zase u tohoto pána.
Jeho názory a vize ale přece nejsou zlé, scestné. Právě naopak.
Víte, on dokáže mluvit hezky, ale nic podstatného z něj nevyjde. Tohle je jeho věc, ale vadí mi, že strategie, kterou Dukle vtisknul, je špatná. Nemám pocit, že si majitel toto uvědomuje. Petr Rada byl po zápasech šílený, ozýval se mi až po dvou dnech, prožíval to jako blázen. Víc než já. On je Duklák tělem i duší. V aktuální Dukle tohle absolutně postrádám. Je to tam teď taková cochcárna, totálně uvolněná morálka. Pan Turek je bohužel ve slepé uličce. Zvažuju, že mu zavolám. Nejspíš ho ale nepřesvědčím, že se obklopil špatnými lidmi. Má svého Mefista Haška, jediného nositele pravdy. Tohle může skončit jedině špatně.
