Článek
Jak těžké bylo sebrat se a postavit na nohy po potupné porážce 0:6 v Liberci?
Museli jsme dokázat, že v Liberci šlo o omyl, který se stává jednou za čas. Potvrdili jsme to před týdnem postupem v pohárovém utkání ve Frýdku-Místku a ještě výrazněji vítězstvím nad Mladou Boleslaví, což mě těší.
V čem byl hlavní progres?
V tom, jak jsme přistupovali k hráčům soupeře, v míře bojovnosti a důrazu, v počtu vyhraných osobních soubojů.
Bylo těžké vyrovnat se s výškovou převahou soupeře?
Připravili jsme se na ni. Úkol zněl hrát většinou po zemi, zbytečně nenakopávat balóny, dovolit co nejméně standardních situací proti nám. To se nám ne zcela dařilo, ale dokázali jsme se při nich ubránit. Mohu říct, že jsme podali fakt dobrý výkon, protože Boleslav jsme do brankových šancí nepustili.
Bojkot kotle skončil, ve třetím domácím utkání se vrátil. Vnímali jste na hřišti, že je zpátky, cítili jste jeho podporu?
Samozřejmě ano. Jsme moc rádi, že na Bazalech znovu máme tuhle podporu, atmosféra je hned jiná, lepší.
Potřetí v řadě jste vyhráli 1:0. Je opravdu nejtěžší vyhrávat jednou brankou?
Udržet jednobrankové vedení je opravdu nejtěžší. Chválabohu jsme to dokázali.
Po sedmi odehraných kolech máte jedenáct bodů a to je mnohem více, než v posledních čtyřech sezonách. Co tomu říkáte?
Je to hodně dobrý počin. Ale pozor, nesmíme být otroky minulosti, musíme se dívat jen a jen dopředu. Bylo by špatné už jenom pomyslet, že teď jsme dobří. Musíme dokázat, že jsme kvalitní mančaft, v němž si chlapi sedli a mají respekt soupeřů. Na to ale je sedm kol málo.
