Ostrý Sadílek po další prohře Sparty: Je to tristní! Tohle se nemůže stávat

Ve druhém poločase sice předvedla celá Sparta solidní výkon – včetně Sadílka, který snižoval na 2:3 –, ale stejně jako ve středečním finále poháru v Olomouci (1:3) prohrávala skvadra z Letné o poločase o tři branky. Na Baníku hned v sedmé minutě o dvě. Hrozivá, tragická vizitka. Vstup do utkání, který se rovnal noční můře.

Lukáši, co se k tomu dá říci?

Je to tristní, nemůže se to stávat. Jdete do zápasu s tím, že chcete uhrát dobrý výsledek, a celý plán se zhroutí. Dostáváme góly z každé akce, úplně ze všeho. Baník snad dal v prvním poločase více gólů, než měl šancí. Pozitivní je, že jsme se do druhé půlky semkli.

Čím si vysvětlujete druhý zkrat v prvním poločase v období pár dní?

Je těžké hledat důvody… (dlouze se zamyslí) Soupeř zahraje z půlky balon za obranu a jde sám na bránu. Nám se snad tohle v náš prospěch letos nikdy nestalo. Pak standardka a střela z vápna. Zase ze standardky. Tohle si musíme hlídat. Nedokážu najít důvody, ale stávat se to nemůže.

Bylo o pauze v kabině dusno?

(Zamyslí se) Řekli jsme si, co bylo. Že už to od rozcvičky bylo mrtvé. Vím, že jsme v těžké situaci. Že plno hráčů tohle, taková ho**a zažívá poprvé. Není to jednoduché, ale jak říkám, nemůžeme být skleslí a mrtví. Musíme na to jít úplně jinak.

Jak?

Bojovat. Musí nás definovat, že se nikdy nevzdáme. Ať už to bude jakkoliv, uděláme vše pro to, abychom sezonu alespoň dokončili důstojně a příště zvítězili. O pauze jsme si řekli, že začíná nový zápas, od stavu 0:0. Že zkusíme dosáhnout aspoň na bod. Měli jsme šanci ho na konci uhrát, tlačili jsme, ale nepodařilo se nám to. V posledním zápase už to není v našich rukách.

Asi nemá cenu dlouze rozebírat, že propad na páté místo bolí. Hrozí, že Sparta poprvé od sezony 1982/83 nebude v pohárech…

Je to tak, je to pro nás rána. Máme před sebou zápas, který musíme zvládnout. A doufat, že to na čtvrté místo bude stačit. Zachránit to alespoň takto.

Jak nesete mizernou formu vy osobně?

Jsem smutný, zničený. Těžko se mi hledají slova. Nikomu z nás není jedno, v jaké se nacházíme situaci. Nosíme si to domů, ovlivňuje to i naše rodiny.