Článek
Jenže podle rozhodčích i dostupných záběrů nebyl v zámezí. A hradecký Sojka měl volnou dálnici k úvodní trefě duelu, zatímco Holeš mával pravačkou a marně žádal přerušení hry.
Tomáši, jak jste spornou situaci vnímal přímo na hřišti?
Viděl jsem jasný aut. Nějak reflexivně jsem přestal hrát. Myslel jsem, že půjdu házet aut, jenže hra pokračovala. Jednoznačně moje chyba, měl jsem pokračovat ve hře a nechat to vyhodnotit rozhodčího.
Překvapilo vás, že se branku uznal sudí Rouček a následně i VAR?
Bylo to překvapení. Čekal jsem, že to VAR vrátí. Nezkoumal jsem to zatím. Kluci z týmu mi ale říkali, že tam byly neprůkazné záběry, kdy nejde říct, že balon byl jednoznačně celým objemem za čárou. Byl jsem přesvědčený, že to aut bude.
Jak se soustředilo na další průběh po takovém nešťastném momentu?
Bylo to v pohodě, obránci občas chybu udělají. Někdy se dostane gól nebo se stane něco jiného. Jsem už dostatečně zkušený, abych se s tím vypořádal.
Jak mrzí, že na rozjezd sezony přišla ztráta?
Je to samozřejmě velké zklamání. Chtěli jsme začít ligu vítězně, navíc doma před krásnou kulisou. Je to zklamání o to větší, že jsme dostali gól na 2:2 těsně před koncem, kdy to soupeř nádherně trefí. Tři body byly na dosah.
Hradecká radost v Edenu.
Jak vás v hradeckém útoku trápil bývalý spoluhráč Van Buren?
Mick byl můj oblíbený spoluhráč a kamarád. Věděli jsme, co od něj čekat. Museli jsme si dát pozor na jeho výborné náběhy, které má skvěle načasované. Měli jsme pár běžeckých soubojů, nebylo to jednoduché na něj hrát. Víme, jakou má kvalitu. A odteď mu budu přát to nejlepší.
