Článek
Baník v právě končící sezoně protočil u áčka čtyři trenéry, z toho pohledu se zdá přijetí nabídky z Baníku docela riskantní. „Já to takhle vůbec nevnímám. Vždy je to o tom, co ukážete. V životě jsem se bál jen své maminky a manželky, prostě když to nepůjde, tak mě vyhodí. Já jsem ale pro to, abych tady uspěl, připravený udělat téměř cokoliv,“ uvedl 51letý trenér, který v minulé sezoně vedl Slovácko.
Roman Skuhravý a Jiří Boula na prvním tréninku letní přípravy Baníku Ostrava.
Co jste si odnesl z úvodního tréninku letní přípravy?
Já byl především šťastný, že už to začalo. Už v půl druhé odpoledne (trénink začínal v 15 hodin), když jsem poprvé viděl hráče, tak jsem se strašně těšil a připomněl si, proč jsem ten krok udělal.
O čem budou první dny o poznávání nových hráčů?
Do konce tohoto týdne je chci poznat, mluvit s nimi a na tom tréninku spíše jako koukat a studovat je. Zároveň ale budu upravovat ty věci tak, abychom neztráceli čas, protože ho není mnoho.
Odešli Almási, Kričfaluši, Plavšič. Máte představu, jaké hráče byste chtěl pro Baník získat?
Jednoznačně mám. To mužstvo je talentované, ale není náhoda, že prožilo takovou sezónu, jakou prožilo. Je potřeba tomu dát trošičku konkurenčního prostředí, zároveň jednoznačně respektuju, jakým způsobem klub chce pracovat. Až budeme kompletní, tak se nám buď potvrdí to, co máme v hlavách, jaké pozice potřebujeme posílit, nebo budeme možná hledat trošičku jiné. Ale musí to být lepší hráči, než které máme teď.
Baník má za sebou extrémně nepovedenou sezónu. Co bude z vašeho pohledu klíčové, aby se neopakovala? Nějaké vítězné nastavení, nebo chytit začátek?
K profesionálnímu sportu patří i propady a já vůbec nechci hodnotit, co tu bylo. Samozřejmě ale musím přemýšlet o tom, co se dělo v těch klíčových momentech v těch jednotlivých zápasech. Nicméně už je to minulost a v tuhle chvíli jsou pro mě klíčové kondiční a herní data na jednotlivých pozicích, protože budu chtít, aby to mužstvo hrálo trošičku jiným systémem. A máme krátkou dobu do prvního mistráku (o víkendu 25. a 26. července), abychom na to hráče připravili. To je naše práce.
Je v týmu lídr, tvůrce hry, který by ji dirigoval přímo na hřišti?
Tvůrce hry je ten nejmenší problém, který Baník Ostrava má. Jde o to, že se nevyužívaly správně meziprostory a hráči, kteří tu jsou. Velikánskou sílu naopak vidím v kreativitě, v desítkovém prostoru. Kde já vidím veliký problém tohoto mužstva, je somatotyp hráčů. To mužstvo je malé, a proto je kondičně neodolné. Potřebujeme vyšší hráče do nižších pozic.
Hned v úvodním tréninku jste hráče zpražil zvoláním, že mají kondici jako hráči krajského přeboru. Bylo to myšleno vážně?
(úsměv) To je taková hra. Vždycky říkám věci, aby to moje hráče zasáhlo, ale říkám je taky na základě toho, co jsem přečetl z kondičních dat z minulé sezóny. K přípravě to patří, potřebuju ty hráče jakoby poznat, jak reagují na kritiku, jakým způsobem dokážou pracovat v únavě. To jsou v tuhle chvíli pro mě základní věci.
Jaký fotbal chcete, aby Baník pod vámi hrál?
Chci hrát fotbal, při kterém mé mužstvo ovládá hru a je jedno, proti komu stojí. Chci, aby už v prvním kole fanoušek Baníku viděl, kam se ubíráme. To, že potom na detaily potřebujete daleko více času, to je jasné. Budeme chtít hrát náročný, sebevědomý a agresivní fotbal. Trénuju už dvacet let a myslím si, že i analfabet pozná, že tohle mužstvo trénuje Skuhravý. A toho se budu chtít držet, stejně jako toho, jaký jsem. Před dvěma nebo třemi roky jsem se rozhodl, že mě už nebaví říkat to, co lidi chtějí slyšet. A přesně tak se budu chovat dál.
Roman Skuhravý
Můžete osvětlit, jak probíhal váš přesun ze Slovácka? Jak dlouho jste o nabídce Baníku přemýšlel a proč jste ji přijal?
Rozhodoval jsem se jednu vteřinu. Jednání s Baníkem trvalo asi pět dní, hned po tom barážovém zápase s Artisem Brno. Absolvoval jsem náročnou schůzku a to rozhodnutí jsem udělal z čistě profesních důvodů. Přestože mám Slovácko rád, tak já mu nedlužím vůbec nic, ba naopak.
Do začátku ligy je tak zhruba měsíc a něco, stihnete vše, co chcete do týmu dostat, nebo byste potřeboval času více?
Beru to tak, jak to je, a proto chci nyní využít každou minutu k tomu, abych hráče poznal. A na to se strašně těším, protože i mě tahle nová práce může naučit spoustu věcí. Jsem na to připravený a přesvědčený o tom, že mám takové zkušenosti, abych je v tomhle těžkém prostředí dokázal prodat. Ale teď to není o kecech, teď je to o práci a já do ní jdu po hlavě.
U týmu jste nahradil Josefa Dvorníka, který Baník dovedl k záchraně a se kterým jste v minulosti působil v Opavě. Fanoušci ho navíc měli hodně rádi. Jak jste to vnímal?
To byl absolutně nejtěžší moment, ale taková je trenérská profese. Kdybych byl přesvědčený, že v Baníku přemýšlejí, zda já nebo Pepa Dvorník, tak bych se možná rozhodnul jinak. Ale klub Baník se rozhodl tak, že chce jiného trenéra. V tu chvíli jsem přemýšlel jenom o tom, jaká výzva to pro mě je a jaké možnosti trenérského růstu to pro mě skýtá.
V minulé sezóně se v Baníku vyměnili čtyři trenéři. Není touto optikou příchod do Baníku trenérský risk, nebo máte příslib, že se vás vedení podrží, když to zrovna nepůjde tak, jak si fotbalová veřejnost v Ostravě přeje?
Vůbec to nevnímám jako risk. Vždy je to o tom, co ukážete. Prostě když to nepůjde, tak mě vyhodí, takový je dneska fotbalový byznys. Dneska jsem hráčům řekl, že jsme rodina a společně chceme být dobří. A proto budeme tvrdě trénovat. Nebojím se, v životě jsem se bál jen dvou lidí, a to mé maminky a manželky (úsměv). Když to prostě nepůjde, tak mě vyhodí, to je profesionální sport. V téhle chvíli je to tak, že jsem ochoten pro to, abych tady uspěl, udělat vlastně skoro cokoliv.
V Baníku jste před šestadvaceti lety působil jako hráč. Jaký je to teď návrat?
Vůbec to tak neberu. Baník, Spartu, Slavii a teď možná ještě Plzeň vnímám jako nejsilnější značky v lize. Vždycky to tak bylo a je úplně jedno, kolikátý jste v tabulce. Tím zázemím, fanoušky, historií to je prostě dané. Už toho mám za sebou dost, ale ne v takovém klubu, jako je Baník. Je to pro mě výzva. A tím, že jdu do Ostravy s celou rodinou, což dělám poprvé v trenérské kariéře, tak to je důkaz, že tady uspěju.
Začátek letní přípravy fotbalistů Baníku Ostrava.
Musel jste rodinu přemlouvat dlouho, aby vyměnila Prahu za Ostravu?
Můj mladší syn skončil v U15 a domluvili jsme se se Spartou, že bude hrát tady v Baníku. Tam to tak složité nebylo, ale manželku jsme přemlouvali trošičku déle, té se z Prahy nechtělo (úsměv). Ale chci se opravdu Baníku věnovat dvacet čtyři hodin, sedm dní v týdnu, a k tomu potřebuju mít doma zázemí. Proto jsem vděčný, že se mnou rodina šla.
Váš starší syn David vám bude pomáhat přímo u týmu jako kondiční trenér. Proč jste si vybral právě jeho?
Všechny můžu ujistit, že není v Baníku proto, že to je můj syn. Je to nejlepší kondičák, kterého jsem poznal, a fakta mluví za něj. S jakými trenéry pracoval, kde pracoval, ale hlavně to, jakým způsobem dokáže brutálně rychle posunout hráče. Jsem rád, že šel se mnou, protože měl spoustu jiných nabídek. Bereme to oba jako velkou výzvu.
