Syn mě chce vidět ve slávistickém dresu, směje se Škoda. Snu o návratu do Edenu se nevzdává

Váhal jste, zda prodloužit v Mladé Boleslavi smlouvu?

Neváhal, chtěl jsme tu pokračovat. Otázkou bylo, jestli bude chtít i Boleslav, přeci jen poslední dva měsíce jsem byl zraněný s kolenem. Jsem rád, že jsem nabídku na prodloužení dostal a že jsme se domluvili.

Co vás stále motivuje a žene vpřed?

Pořád si chci dokázat, že můžu dobře hrát a být platný. A hlavně nechci nikoho zklamat. Trenéry, vedení, rodinu. Budu dělat vše proto, aby se tak nestalo.

Říkají vám také děti, ať ještě hrajete, že vás chtějí vidět na hřišti?

Malý mi říká, že mě chce vidět ve slávistickém dresu, ale to už asi nebude (úsměv). Je mu pět let, ví, že jsem ve Slavii hrál, občas tam spolu chodíme. Ale jsem pyšný, že mě může vidět tady v Boleslavi. Chodí s manželkou a mladším synem. Naplňuje mě, že mě všichni vidí hrát.

Ovlivňovalo vás i rozhodnutí Marka Matějovského, který je o čtyři roky starší a rovněž pokračuje? Neříkáte si, že taky vydržíte do čtyřiceti?

Marek je vzorem pro nás všechny a důkazem toho, že hodně lidí ve fotbale jsou alibisti, co se věku týče. Osobně si nějaké mety nedávám, dokdy bych chtěl hrát. Dokud budu držet a cítit se dobře, což platí hlavně po zdravotní stránce, nemám důvod končit. Proč nepokračovat, když to jde?

Baví vás role mentora pro mladé spoluhráče, kterou v Boleslavi také máte?

Jsem rád mezi mladými a rád jim pomůžu, ale určitě si nehraju na chytrého a nikomu se nevnucuju. Fotbal ovlivňuje spousta věcí, nejde za někým přijít, aby něco dělal tak nebo tak. Ale vždycky rád poradím nebo řeknu svůj názor, pokud o něj někdo stojí.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu, v níž skončila Boleslav sedmá?

Nemůžu ji hodnotit dobře. Od podzimu jsem čekal mnohem víc, bylo to málo od týmu a asi i ode mě. Na jaře není co hodnotit. Hned jsem se zranil, vypadl jsem na dva měsíce. I pak mě pořád něco limitovalo, bylo těžké se do toho kondičně dostat. Když jsem se vrátil po zranění, začal jsem hned trénovat s týmem. Rovnou jsem do toho skočil a necítil jsem se fyzicky dobře. Vím, co potřebuji. Po sezoně jsem na pár dní vypnul, abych se mohl dostat do optimálního stavu. Teď jsem nachystaný.

Dáváte si před novou sezonou nějaký střelecký cíl?

Ještě jsem si ho neřekl, ale dám si ho. Prozrazovat ho ale nebudu.

Z Boleslavi odešli krajní záložníci David Douděra a Ewerton. Jak vám jako hrotovému útočníkovi budou chybět jejich centry a přihrávky?

Oni dva budou chybět hlavně týmu, Ewík byl jedním z nejlepších hráčů naší ligy v ofenzívě. A Doudis? Bylo neuvěřitelné, co předváděl posledních asi deset kol, kdy byl hodně efektivní. Oba budou chybět, budeme se je snažit nahradit.

Potěšilo vás, že když už Douděra s Ewertonem odešli, zamířili stejně jako v zimě David Jurásek a Daniel Fila do Slavie, ke které máte srdeční vztah?

Jsem rád, když jdou kluci z Boleslavi právě do Slavie. Ale určitě si k tomu nepřičítám nějaké plusy, byl jsem s nimi půl roku nebo rok.

Nehrál jste při těch přestupech nějakou roli?

S klukama jsem se o tom hodně bavil, když to řešili. Hlavně v zimě s Filousem a Jurasem. Kvůli Filousovi mi ze Slavie volal trenér Trpišovský, pak i někdo z vedení. Ptali se i na Jurase. Podíl na jejich přestupech jsem neměl, ale zprávy, jak na tom jsou, jsem dodával.

I vy jste se mohl do Slavie v zimě vrátit, ale nakonec veškeré úvahy utnulo vaše zranění. Jak moc vás to mrzelo?

Strašně. Nevím, jestli by to dopadlo. V první fázi o můj příchod Slavia hodně stála, Boleslav to ale shazovala ze stolu. Když jsem pak cítil, že by Boleslav souhlasila, už jsem zase neměl zprávy, že by to Slavia chtěla dotáhnout. A nakonec jsem se na tréninku zranil. Volal jsem panu Tvrdíkovi (předseda představenstva Slavie - pozn. aut.), který mi řekl, že je to škoda a že se měli ten den do odpoledne rozhodnout. Ulehčil jsem jim rozhodování. Mrzelo mě to strašně, hodně bych si přál se tam vrátit.

Třeba ještě šance přijde.

Myslím, že byly lepší možnosti vrátit se. Třeba když jsem skončil v Turecku, ale nedopadlo to. Pak už jsem v to ani nedoufal. Zájem v zimě byl jako blesk z čistého nebe, bylo to pro mě neuvěřitelné. Pořád v sobě mám, že se tam chci jednou vrátit. Je to stále nereálnější, ale nevzdávám se toho.

Máte smlouvu na rok. Řešíte, zda bude poslední, nebo si pak budete chtít kariéru ještě prodloužit?

Teď se tím nezabývám. Uvidím za rok nebo se vše třeba vyřeší v průběhu sezony. Bude záležet na mém zdravotním stavu. Určitě si teď neříkám, že je to moje poslední sezona. Vůbec ne. Pokračuju, pořád mě to baví, snažím se pracovat naplno a udržet krok s mladými kluky.