V Česku se už cítím jako doma, říká Nizozemec Van Buren. Zahraje si ještě někdy za Slavii?

Co se tehdy stalo?

Seděl jsem v autě a řídil do Liberce, když mi najednou zavolal můj agent a řekl mi: Micku, musíš se otočit! Ve Slavii se totiž zranilo několik hráčů a já začal hrát v přípravných zápasech na křídle. Už jsem tady byl skoro jako teď na hostování, ale otočil jsem to a začal hrát. A ve Slavii nakonec zůstal.

Cestu jste tedy dokončil s pětiletým zpožděním.

(směje se) Přesně tak. Byla sem dlouhá cesta!

A tentokrát pokračovat ve Slavii už možné nebylo?

Tohle léto bylo víc možností. Záleželo jen na mně, jestli chci zůstat ve Slavii, jenže trenér mi nemohl slíbit větší minutáž. Takže myslím, že bylo lepší změnit dres a najít si klub, který by mi seděl. A myslím, že Liberec takovým je. Jednak způsobem hry, ale taky je blízko Prahy a je tady dost kluků, které znám. Myslím, že jsem zvolil dobře.

V minulé sezoně jste hostoval v Českých Budějovicích. Na jihu jste pokračovat nechtěl?

S nimi jsem už v kontaktu nebyl. Hodně věcí včetně kouče se tam změnilo, takže ne.

Slavia vás poslala hostovat už počtvrté. Nemrzí vás to?

Věděl jsem, že bych tam tolik nehrál, proto jsem tam nemohl zůstat. Cítil jsem, že hraji na své maximální úrovni, a dokonce jsem o tom mluvil s trenérem. Řekl mi, že si vedu dobře a nemůže mi vůbec nic vytknout, ale že má v kádru 35 hráčů. Samozřejmě je zklamáním, když si vás trenér nevybere, ovšem pak se musíte podívat na sebe a zeptat se sám sebe, co chcete vy. Proto jsem změnil tým. Na hřišti jsem už víc udělat nemohl, takže mi dávalo větší smysl hrát za tým, který vás chce. Tohle je pro mou kariéru lepší, tím jsem si jistý, takže nejde říct, že by šlo o zklamání.

Věříte, že se do Slavie ještě vrátíte?

Mám tam kontrakt ještě do konce této sezony, takže mi běží poslední rok. A když se na to podíváte, prodloužil jsem se Slavií kontrakt a dvakrát jsem pak odešel na hostování. Takže možná bude dávat větší smysl vyzkoušet něco jiného. Může to být v Česku, ale klidně i někde jinde. Ale abych se upřímně přiznal, teď nepřemýšlím, co bude za rok. Chci se momentálně soustředit na současnost. A za rok uvidíme. Je těžké na to nyní odpovídat.

V Liberci ze Slavie hostuje Stejskal, Talovjerov, Višinský, se sešívanými je spojen také Červ či Matoušek. Necítíte se v Liberci jako v rezervním týmu Slavie?

Určitě ne. Když jsem tady, tak se cítím jako součást Liberce a nikoliv Slavie. Jiný je také kouč, tréninky jsou jiné, většina spoluhráčů je jiná a platí to pro taktiku i další věci. Liberec znám, má dobrý tým s mladými talentovanými hráči. Je to dobrá volba.

Aktuálně jste ve Slovanu čtvrtým nejstarším hráčem. Je to pro vás nezvyk?

Je to pravda, jsem už mnohem víc zkušenější. Mladším hráčům tam můžu pomoct. S hodně z nich jsem už ve Slavii hrál nebo trénoval, když se s námi v áčku připravovali.

V Česku už načínáte prakticky sedmou sezonu. Našel jste tady druhý domov?

Jasně. Už rok a půl mám i českou přítelkyni. Možná tady zůstanu i dýl, i když teď nechci tvrdit, že tady kariéru dokončím. Jsem tady a jsem fakt šťastný. Žiju v Praze, do Holandska je to kousek. Myslím, že česká liga mi i sedí. Užívám si to tady. Myslím, že definitivně můžu říct, že se tady cítím jako doma.

Napadlo by vás v roce 2016, kdy jste přicházel do Slavie z dánského Esbjergu, že v české lize vydržíte tak dlouho?

Určitě ne. Ostatně když jsem šel z Holandska do Dánska, také jsem nečekal, že tam budu hrát tři sezony. Ale věci se prostě dějí. Myslím, že jsem docela věrný typ. Když se někde cítím komfortně, jsem toho rád součástí delší dobu. Hodně hráčů chodí každý rok někam jinam, ale já tohle moc rád nemám.

Mluvíme teď anglicky, co vy a čeština?

(odpovídá česky) Mluvím česky už docela dobře, ale furt je to jenom sedmdesát procent. Rozumím, když trenér mluví u videa nebo na hřišti. S přítelkyní spolu mluvíme anglicky, lepší už to asi nebude. (usměje se) V Liberci mluví skvěle gólman Oli (Belgičan Olivier Vliegen). Řekl bych, že ten umí na 95 procent.

Liberec odstartuje ligu na Spartě. Jak se jako hráč Slavie těšíte?

Moc! Proti Spartě jde vždy o speciální zápas. Ale celý tým má velkou motivaci se proti Spartě ukázat.

Víte, že jste se Spartou nikdy neprohrál?

(usměje se) Vím. Statistiky sleduju. A obzvlášť tuhle, když je Sparta největším rivalem Slavie. V kabině Liberce jsem ji zmiňoval. Když jsem byl v Dynamu, tak jsme jednou vyhráli a jednou remizovali. Slavia sice jednou prohrála, ale v ten moment jsem tam nebyl. V kabině jsem už říkal, že tuhle sérii musíme udržet!