Článek
„Doufám, že se zapojím v jejím průběhu," říká vlasatý chlapík, jenž na konci října dosáhne Kristových let. „Snažím se, aby si tělo zase zvykalo na zátěž a nárazy. Jak jsem ale hodně cvičil, koleno nedávno trochu oteklo, takže jsem si dal deset dnů klidovější režim," vykládá.
Nechce nic uspěchat. Ostatně zkušenosti s podobným typem zranění z minulých sezon mu dávají za pravdu. „Začal jsem trénovat o něco dřív a návrat se pak protáhl o tři měsíce," připomíná muž, který během loňského ligového ročníku prožíval pohádku.
Chytil fazónu. Vytahoval důležité zákroky, hned v sedmi zápasech udržel nulu a výkony zaujal české obry. V lednu ho vábila mistrovská Slavia, kde měl krýt záda Ondřeji Kolářovi. Místo odchodu do Edenu však prodloužil kontrakt na východě Čech a těšil se na jarní část. Jenže přišel březnový duel na opavském stadionu, který je pro něj prokletý. Právě zde si před třemi lety v dresu druholigové Příbrami přetrhl přední zkřížený vaz a fotbalu dal na rok sbohem. Osud chtěl, že si na stejném hřišti pochroumal koleno znovu.
Brankář Pardubic Marek Boháč.
„Taky jsme se s trenérem brankářů Pardubic Martinem Shejbalem bavili, že v Opavě už nechytám. I kdybych měl, tam už prostě ne!" žertuje Boháč. Do smíchu mu ale po odjezdu ze Slezska nebylo. Brzy putoval na operační sál a první čtyři týdny chodil o berlích. Hrozba utrženého vazu se však nenaplnila. „Nechci být konkrétnější, ale tohle se naštěstí nestalo," oddechl si. Ani v inkriminované situaci na opavském pažitu to zpočátku nevypadalo na delší herní pauzu. Útočník Čvančara se neúspěšně pokoušel o lob, Boháč zachytil balon rukavicí, jenže při zásahu se mu podlomilo koleno.
„Na každém stadionu je trochu jiné podloží a v Opavě je specifický trávník. Takový tvrdší, hodně se to na něm zasekává," tvrdí Boháč, který nastalý problém přičítá kombinaci několika předchozích pohybů. „Nakopli dlouhý míč za naši obranu. Na měkčím hřišti by se sklouzl, takže bych vyběhl a odkopl ho pryč. Jenže on tam dostal zpětnou rotaci, zastavil se a já se rychle vracel do brány. Čvančara si ho vzápětí hodně předkopl, opět jsem tedy vyběhl, ale balon se znovu zastavil a já se podruhé vracel zpátky," líčí.
„Byl jsem rozhozenej a když mě pak přehazoval, nebyl jsem na zákrok úplně připravenej a při odrazu z pravé nohy mi v koleni křuplo," vysvětluje Boháč. Ke smolnému momentu navíc došlo třináctého. Toto číslo je v Česku považováno za symbol smůly, opora Východočechů však na pověry nevěří. „Ale vím, že náš záložník Emil Tischler zrovna slavil narozeniny. Takové vtipné," dodává.
