Článek
„A ten je snad ještě rychlejší než Hakimí, na kterého bychom potřebovali koloběžku, abychom ho dostihli," pravil s trochou černého humoru a nadsázky po utkání Ligy mistrů slávistický kouč Jindřích Trpišovský dobře si vědom toho, že tak rychlí hráči po českých trávnících prostě neběhají.
Otočí se a je z toho půl gólu
„Když Sterling dostane balon a necháte ho otočit, je už z toho půlka gólu," ví ostatně své o rychlosti hráče Manchesteru City Raheema Sterlinga trenér české reprezentace Jaroslav Šilhavý. Vždyť v prvním březnovém duelu ve Wembley sám Sterling nasázel Pavlenkovi tři góly. A jen u tří zůstat nemuselo.
Jde vůbec Sterlinga uhlídat? Eliminovat ho? Ubránit nejen jeho, ale i Kanea, Sancha a další hráče v dresech Albionu?
Trenér Anglie Gareth Southgate a Raheem Sterling.
„Ale jde, jen ho nesmíte nechat rozběhnout na dvacet třicet metrů, protože jeho rychlost je neuvěřitelná," vybavuje si Tomáš Souček i po týdnu, jak marně stíhal Hakimího a neměl sebemenší nárok.
On, běžec par excellence. Rekordman Ligy mistrů v počtu naběhaných kilometrů. Fotbalový vytrvalec schopný zvládnout během zápasů s milánským Interem a Borussií Dortmund pětadvacet kilometrů.
„Až se těmto číslům směju," vtipkoval slávistický záložník, zda by snad fotbal neměl vyměnit za atletiku a startovat na příštím světovém šampionátu na dlouhých tratích.
I jemu je ovšem jasné, že kvantum naběhaných kilometrů nic neznamená, když v soupeřově dresu sprintují takoví fotbaloví Boltové, jako minulou středu Hakimí nebo teď v pátek při konfrontaci s Anglií Sterling či Sancho.
Alex Král (vlevo) a Tomáš Souček během tréninku fotbalové reprezentace před zápasy s Anglií a Severním Irskem.
„Hlavně musíme hrát úplně jinak než v březnu v Londýně. Neotvírat prostor. Nedovolit, aby se rozběhli k dlouhému náběhu k naší bráně," myslí si Souček, že právě tímto způsobem lze hrozící nebezpečí eliminovat.
V pátečním večeru to zkusí...
Pověrčivost nijak netají
První předpoklad k zdárnému počínání má. V šatně v Edenu mu zůstala i pro reprezentační zápas stejná skříňka a stejné místo na lavici, jaké má při utkáních Slavie.
Oslava gólu v podání slávisty Tomáše Součka.
„Vymínil jsem si u klubových i reprezentačních kustodů, že mi zůstane, protože jsem na jisté věci pověrčivý. Jako ostatně my všichni ve Slavii, realizační tým nevyjímaje. Od rána jedeme v zajetých rituálech a běda, aby se z nich snad vybočilo. To pak třeba zkoumáme, zda si snad někdo nedal k snídani něco jiného než obvykle a my proto nevyhráli a ztratili body," prozrazoval Souček, že pověrčivost není jen jeho libůstkou.
„Rituálů mám docela dost. Běda, abych třeba nevkročil na hřiště nejdřív pravou nohou."
V pátečním večeru na slávistický trávník určitě pravou nohou vykročí. Pak ovšem bude záležet na něm, zda to v kvalifikační konfrontaci s anglickými rychlíky Sterlingem, Sanchem a spol, bude něco platné.
„Ono to hlavně není o jednotlivcích, ale o obrovské kvalitě, kterou má celý anglický tým. Hraje kompaktně, dokáže využívat předností hráčů. Zaměřovat se na jednoho z nejde, hru Angličanů je potřeba eliminovat celkově," připomínal ostatně i Součkovi Šilhavého asistent Jiří Chytrý.
