Článek
„Pro mě výsledky ankety nejsou podstatné, spíš to beru jako příjemné setkání s ostatními vodáky,“ vyprávěl Fuksa při vyhlášení na lodi Tajemství. Po zasloužené dovolené už se vrhl do tréninku a chystá se na stěhování.
Podle vašich letošních výsledků to vypadalo, že ani nebylo náročné navázat na výsledky po zlatém olympijském roce.
Upřímně, nebylo to těžké. Jsem v kanoistické pozici, že si věřím. Mám takové hezké zdravé sebevědomí, protože vím, že kluky, s nimiž jezdím, dokážu porážet. Není tam nikdo, kdo by byl uletěný, to doufám, že jsem já. Teď jen sbírám ovoce za dlouhé roky dřiny, kdy jsem k tomu přistupoval poctivě. Doufám, že to bude ještě chvíli trvat, protože po třicítce zažívám nejlepší roky v osobním i sportovním životě. Tak chci mít dál tu velkou lásku ke sportu, protože když je volno, tak si uvědomuju, že budu muset sportovat do konce života, bez sportu jsem takový nepříjemný. Potřebuju vyplavovat endorfiny.
Po olympijské zimě jste měl delší tréninkovou pauzu, kterou ještě protáhla nemoc. Přesto jste byl v letošní sezoně na olympijské distanci naprosto suverénní. Nesvádělo to k tomu si i letos dopřát delší pauzu?
Myslím, že by to nebylo úplně dobré se tím inspirovat. Ta sezona se mi povedla i díky tomu, že spoustu let přistupuju k tréninku poctivě a pauza čtvrt roku zase nemůže tolik ovlivnit, někdy to může být i lepší. Ale z dlouhodobého hlediska by to určitě nefungovalo. O něco delší volno jsem si dal. Obvykle začínám na začátku října, teď až čtrnáctého jsem měl první trénink. Už předtím jsem byl s klukama čtyři dny v Itálii na kole, ale ta klasická příprava podle plánu začala až teď. Tak jen doufám, že nebudu nemocný jako loni.
Přípravu budete opět směřovat na tradiční soustředění do Kolumbie?
Budu se do toho klasicky tři týdny dostávat, protože po té pauze začínáte od začátku a je to těžké. Šestého listopadu odjíždíme na první soustředění na vodu, kde už se potřebuju rozjezdit. Pak budeme v Jizerkách, Vánoce doma a už se rozjede ten klasický kolotoč soustředění na běžkách a pak Kolumbie.
Na běžkách si stejně jako v minulých letech zazávodíte?
Určitě se chystám na Jizerskou padesátku a tím to nejspíš skončí. Chtěl bych, aby byla vrcholem běžkařské sezony a byl jsem na ni hezky připravený, abych si mohl zazávodit. Budeme i v Livignu v době, kdy se jezdí La Diagonela, kterou jsem dvakrát jel, tu bych ještě nechal otevřenou.
Po sezoně jste si dokázal úplně odpočinout při rodinné dovolené na Sicílii?
Vždycky Áňa (manželka) vybírá, kam pojedeme. Kvůli malé nechceme nikam daleko, i já jsem za ten rok strašně nacestovaný, tak se mi nechce zase někam balit a vybalovat, to dělám furt. Tak jsme vybírali Toskánsko, kde už ale nebylo takové teplo, nebo Sicílii. A ta byla super. Strávili jsme tam dva týdny a je to tam krásné, klidně bych tam byl ještě déle.
A dvouletá dcera Emily si užívala mořských vln…
To bylo také super. Já už u moře úplně nevydržím. Dřív jsem se tam klidně na týden rozplácl u moře, ale teď jsem tam den a už říkám, že někam musíme, protože to nedávám. Jenže teď mě zabrzdila Emily, protože je krásné vidět, jak běhá po pláži a nadšeně křičí. To je strašně hezké, jak má radost z malých věcí, které si tolik neuvědomuju. Díky ní se můžu dostat zase trochu do dětských let. Tak doufám, že to budu třeba zažívat ještě i víckrát, nejen jednou.
Jak jste v Nymburce daleko s přípravami nového domu? Už jste se s rodinou přestěhoval?
Je to na spadnutí. Tak trochu čekáme, až to bude vypadat úplně krásně, abychom se stěhovali úplně do hotového. Nikam nepospícháme, nechceme bydlet v rozestavěném baráku. Včera se nám začala chystat zahrada a kopat bazén. Příští týden bych chtěl balit věci do krabic, abychom tam měli přestěhované věci, než odletíme na soustředění. A uvidíme, jestli holky budou pak chtít bydlet samy v tak velkém baráku, takže možná to necháme až před Vánoci.
